Opravdová lahůdka z dílny režiséra jménem Koji Kawano. Mňam. Zpočátku jsem si myslel, že půjde o laciný slasher říznutý krimi. Ovšem tohle je zároveň pocta a hozená rukavice parodiím typu Kill Bill. Jako bych viděl japonského Tarantina s lišáckým úšklebkem, dokud ještě netočil úplné sračky.V jisté restauraci dělají věhlasné Tougenské taštičky (cosi jako ravioli, asi) a zároveň se v okolí ztrácejí lidé a čas od času se zas nacházejí jejich části. Pozůstalí, polucie, tisk začínají kolem kuchyně slídit. Opravdu kuchař Chin (Sakae Yamazaki) vaří z lidí? Je to kýžené tajemství Tougenu, které se majitelka Lin (Mihiro) naučila během tvrdého (ale opravdu) výcviku u Mistra Hoi (Kêsuke)? Nebo je vše jinak a opravdu stačí tři druhu vepřového a ... Miluje Chin Lin nebo jen plní povinnost? Opravdu jsou japonští muži takoví sráči (čest Mistru Hoi), jak se v tomhle filmu ukazuje? Jen víc tsunami a větších!
Dlouho jsem nebyl nadšený nějakým filmem tak jako z tohoto. Dokonce jsem ochotný se na něj někdy ještě podívat, což obvykle nejsem kromě kousků jako Ichi the Killer, Nekromantik I+II a Jen ho nechte, ať se bojí.
Jemným japonským humorem protkané scény znásilnění se střídají s poctivými záblesky krimi a slasherové parodie na filmy o výcviku bojových umění. K tomu soundtrack vtipně postavený mimo jiné na melodiích z Mission Imposible. Japonky vypadají dobře, krom té "školačky" ze scény s cca 40 porcemi taštiček (je na školačku stará), polucisté jsou za blbečky, prostě všechno jak má být. 9/10
Žádné komentáře:
Okomentovat