Gusha no bindume aka Hellevator aka The Bottled Fools aka Výtah do pekla (2004)

Podzemní svět tunelů s autoritářským systémem, kde i cigarety patří k přísně zakázaným drogám. Co si má počít středoškolačka Luchino než jít za překupníkem drog. Shodou okolností se jí do cesty připlete nějaký potížista a upoutá pozornost policisty. Luchino utíká, odhazuje hořící cigaretu a povede se jí přitom zapálit rozlité kapalné palivo. Výsledkem je přes 100 mrtvých a pátrání po ní. Výtahem jede do školy, jako by se nic nestalo. Krom obsluhy výtahu je tam ještě mladík "mám všechno v paži", stará paní, mladá matka s kočárkem a nějaký intelektuál. Když navíc přistoupí agenti Úřadu pro dohled a sledování s 2 kriminálníky (násilník a atentátník), cesta se změní v zajímavou. Nejspíš poteče krev. Luchino navíc vidí takříkajíc každému do žaludku až na mladíka se sluchátky a brýlemi, který okolí ignoruje.

Zajímavý sci-fi horor Hiruki Yamaguchiho. Trochu nevyrovnaný, první polovina je dobrá, ale druhá trochu vázne přestože formálně se v ní odehrává vlastní drama a veškerá akce. Postavy se chovají krapet nelogicky, ale to je nejspíš důsledek společenského uspořádání tunelů, jak naznačují prostřihy do minulosti postav a do budoucnosti některých z nich. Ve filmu je poměrně dobře oddělen děj současný od minulých a budoucnosti, takže by divák neměl být příliš zmaten. Na japonský film jsem čekal více prasáren, ale možná je dobře, že tam nebyly prakticky žádné. Překvapivý konec, dobré vizuální vyobrazení (včetně detailů mechanicky řízeného a poháněného výtahu v kontrastu s mobilními telefony), příhodný soundtrack pro postapokalypsu a přijatelná délka 96 minut, . 7/10

Eden Log aka Jeskyně smrti (2007)

Muž se probouzí v kaluži v nějaké tmavé jeskyni. Špinavý a mokrý. Vedle leží jiný muž, mrtvý muž. Neví, kdo a kde je a jak se do té situace dostal (Copak je idiot? Sám se dostal do téhle situaci). Tak tedy jde, plazí se, někam. Ha světlo. Víc světla. Projekce nějakých tváří. Debilní pokyny/poselství z reproduktoru. Nerozumí ničemu. Turniket. Ještě jeden. A zase tmavé chodby jeskyně/šachty/podzemního bunkru. Další projekce. Furt netuší kdo, kde a proč je. Ale jde.

Přijde hrdina (Clovis Cornillac) na to, kdo, kde a proč je? Co všechno se mu přihodí po cestě za eventuálním prozřením?

Nuda. Prostředí fajnové, jako nějaký Vault po nájezdu pankáčů a hipíků, ale tmavé. Zbytečně tmavé, často nevidíte nic než siluetu. Střihy příliš časté a rychlé. Kamera otřesná, doslova. Ve vzácných okamžicích akce se třese jako ratlík. Atmosféru solidní tmy dokresluje soundtrack z dílny Seppuku Paradigm* (viz též L´Interieur). Děj prakticky žádný, pravděpodobně totiž předcházel vyobrazenému. Kolem a kolem, docela nuda s možným poučením v závěru, ale taky možná bez jakéhokoli smyslu. Záleží asi na vnímání diváka. Mě to neřeklo vůbec nic. Že bych tento vědecko-fantastický horor musel vidět dvakrát, asi ne. Oceňuju, že ve filmu je prakticky jen jedna postava. Aspoň si nemusí člověk pamatovat, kdo je kdo a navíc odpadají debilní dialogy, které v kritických chvílích člověk může čekat: "sluší ti to," "ty jsi mě nikdy nemilovala!", "tolik toho chci ještě stihnout." 4/10

* Opět volně ke stažení na jejich stránkách.