Zobrazují se příspěvky se štítkemcomedy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcomedy. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 20. ledna 2013

The Car a.k.a. Auto (1977)

Elliot Silverstein natočil horor, jehož námět jsem viděl ztvárněn v několika pozdějších filmech, a který by mohl pod hlavičkou Besipu a ROSA být promítán na školách.

Dva nezodpovědní cyklisté (dvojitá čára není zeď, souběžná jízda) se střetnou s klasickým "silničním pirátem" dneška - ve velkém černém voze s tónovanými skly. Výchovná lekce udělena, ona i on smeteni z cesty, do kaňonu, resp. z mostu do řeky. Dalším na řadě je vulgární stopující mladík, který se připlete k případu domácího násilí. Násilník je zároveň svědkem čtyřnásobného (!) přejetí mladíka.  Šerif ponouká manželku pana Amose k žalobě. Marně. Když jde šerif pro pití pro Wadea (James Brolin) a Luka, je sražen uprostřed ulice černou limuzínou. Luke začne zase pít, Wade převezme velení. Zdá se, že není třeba naslouchat hlasu Indiánek.

Podaří se dopadnout tajemného řidiče smrtícího vozu? Proč jezdí tak agresivně? Copak nikdy neviděl video Besipu s Pavlem Soukupem? Zvítězí Luke nad alkoholem? Dostane Amos přes držku za mlácení ženy? Rozvede se s ním? Přijmou Wadeovy děti jeho přítelkyni do rodiny? Vydaří se školní slavnost? Co se stalo s módou knírků? Kdy budou zase frčet?

Jedná se o film s nijak zvlášť napínavým dějem, plný honiček (bicykl vs. auto, auto vs. auto, auto vs. motorka, kůň vs. auto, děti vs. auto), který rozhodně nenudí. Může za to slušná kamera, spousta akce a příležitostné vtípky? Nebo dojem vylepšuje akční finále, které toho moc neobjasní. S přiměřeným hudebním doprovodem a střídmou porcí hloupých dialogů je 92 minut délky tak akorát. 7/10

Citát: "Tak my dáváme deset let pokuty za parkování a teď toto." (policejní důstojník po nalezení třetí oběti dopravní "nehody".)

neděle 25. listopadu 2012

Die Kriegerin aka Bojovnice aka Combat Girls (2011)

Opět jsem se nechal nalákat názvem - Kriegerin podle vzoru Herrin. A opět jsem nebyl vyloženě zklamán.

Kriegerin - Marisa (Alina Levsin - naturalizovaná Ukrajinka!) je mladá a  uvědomělá žena se zdravě nacionálním pohledem na svět formovaným milovaným dědou, veteránem z druhé světové války, toho času ležícím v nemocnici. Marise policie sbalí milence a vůbec je chabrus na nervy. Pracuje v obchodě s matkou a odmítá obsluhovat muslimské přistěhovalce. Tak se seznámí s Rasulem a jeho bratrem, do jejichž života později zasáhne (pochcání trika trika nevyjímaje). Další členové buňky "národního odporu" jsou taky zajímaví - feťák, apatická Melanie s odebraným dítětem, 15 let stará Svenja + kupa bezmozků. Marisa přes svoje přesvědčení pomáhá Rasulovi, přirozeně tajně. Svenja to doma se zoufale nudnou matkou a věčně prudícím otčímem nemůže vydržet. Bouří se. Matka Kriegerin nechce navštívit svého umírajícího otce. Všechno se sere.

Podaří se Rasulovi dostat do Švédska za strýcem? Neodchytne ho sociálka? Usmíří se matka s dědou? Dostane drogový dealer na pamětnou? Je 600 EUR za kvér moc? Srovná Svenju otčím do latě? Začne jí hnisat její nová nenalepovací tetovačka? Podaří se utajit pomoc Rasulovi? Dostane Kriegerin růži? Podaří se Svenje napsat dobrou slohovku na téma demokracie*?

Film je další z řady filmů, které se tváří jako zasvěcená sonda do národně socialistického podzemí (Romper Stomper, Russia 88), ale nepochybně v mnohém přehání. Kdyby se příslušníci "neo-scény" chovali takhle**, tak jsou eliminováni ze společnosti velice rychle, jakkoliv se mohou zaklínat i sympatickými názory. Prostě ne nadarmo se říká: chovej se jako běloch! Těch cca 100 minut jsem se vyloženě nenudil jen díky absurdním obrazům ze života NS aktivistů, bohužel autor ukázal konec již na začátku, takže o nějakém velkém napětí se mluvit nedá. Nevím, pro jakého diváka je film určen, ale jestli měl zkultivovat chování nacionalistické mládeže, tak je to gól do vlastní branky, protože chuligánství vypadá jako docela dobrá zábava. Herecké výkony snad kromě hlavní hrdinky nestojí za zmínku, hudební doprovod je hrubě nekonzistentní, hloupé dialogy střídají chvíle geniálního prozření, na které navazuje návrat k původní hlouposti. Přemíra postav dělá z filmu chaotickou ne úplně navazující skládačku. 5/10.

* Demokracie je to nejlepší, co jsme kdy v Německu měli. Všichni jsme si rovni, není žádné dole a nahoře ... V demokracii může každý spolurozhodovat. Ty, já, ..., alkoholici, feťáci, prznitelé dětí, negři, pitomci s neukončenou základkou, lidi, které tahle země nezajímá ...
** Fascinuje mě úloha tetování u těchto individuí. Předpokládám, že většina z nich nikdy nesloužila ve vojenském ani obchodním námořnictu, klasickými kriminálníky ba ani japonskými prostitutkmi nebyla, tak proč tetování?

úterý 13. listopadu 2012

Ellos robaron la picha de Hitler (2006)

Hm. Vždycky jsem považoval španělštinu za jeden z nejvíce prasáckých jazyků. Takřka cokoli v ní zní jako nějaká čuňačinka. A navíc u každého druhého slova tušíte o čem je řeč. Po shlédnutí tohoto díla nadějného režiséra/herce Pedra Tembouryho mi musí dát každý za pravdu.

Turečtí dělníci objeví v Berlíně Hitlerův bunkr a v něm krom docela zachované Evy Braunové i do láku naložený Hitlerův pohlavní úd. Anžto je zachovalý, je vystaven světu v místním muzeu !umění!. Celý svět k němu vzhlíží. V ospalém turistickém letovisku Torremolinos (někde v Malaze) se o objevu dozví dr. Weissmann (průměrný Manuel Tallafé) a hlas jeho otce prof. Weissmanna v hlavě (výtečný Jesus Franco) ho ponouká k pokračování v práci na stvoření nadčlověka. Dr. Weissmann není sám, pomáhá mu Morpho (Lucio Romero) a 4 místní náckové - Pták, Pit-bul, X a Hlupák. Že to jsou pitomci na to vemte jed. Plánům otce a syna Weissmannových se do cesty staví militantní skupina feministek Sosedema (Secret Society for the Destruction of the Male) v sestavě Děložní zuřivost, Zubatá vagína, Zničující výtok, která má v rukávu tajnou zbraň - Mujer Bionicu*.

Podaří se Weissmannům vzkřísit Říši? Bude lidstvo porobeno novým Vůdcem? Podaří se Sosedemě zničit mužstvo? Najde si Pták a jeho kamarádi přátele v Německu? Co všechno jsou nerozluční přátelé udělat pro ideu? Dodělá Mujer Bionica Pit-bula?

Že se jedná o bláznivou akční komedii je snad jasné už teď. Autor se přiznává k inspiraci v klasických peckách jako jsou Bondovky, Charlieho andílci, Mission Impossible, Frankenstein, ...Zároveň film není prachsprostou parodií na žánr. Bohužel chybí překvapení na závěr. Ačkoli. Zasmál jsem se. 85 minut je tak akorát - včetně kýčovitých animací - ty spolu s dalšími "efekty" filmu spíše škodí. Ale 7/10 je pořád dost.

* Neplést s La Mujer Bu-bionicou

úterý 17. dubna 2012

Higanjima aka Maenbaleui ggoom (2009)

Zase jsem se nechal zlákat obalem/plakátem. Přestože vím, že mě málokdy japonská/jihokorejská filmová tvorba jako náročného diváka béčkových filmů nadchne. Co nám to Tae-Gyun Kim servíruje tentokrát?

Akira dostává ve škole zrovna kapky a utíká před bandou "punks", shodou okolností na trase útěku se pohybují jeho přátelé a pomáhají, jak umí. Z maléru ho vytrhne záhadná dívka (ve scéně v hotelovém pokoji se ukáže, že přívlastek záhadná je na místě). Poví Akirovi o jeho pohřešovaném bratru. Akira s tlupou se nachomýtnou k děsivé scéně v opuštěném skladu/dílně, ve které záhadná dívka samozřejmě taky figuruje. Upíři existují, šikanují ostrov nezakreslený na mapách a bratr proti nim bojuje. Rei (záhadná dívka) odveze lodí partu kolem Akiry (Elvis, Bréca, Chcípáček, Chemik a Tlouštík) na ostrov ... jako jídlo pro upíry. Dostane se Akira a jeho parta z této šlamastyky? Setká se ještě z Bratrem? Přežije Chcípáček? Dostane se Rei odplaty za její zlokousky? Přežije vůbec někdo z hrdinů?

Film se od začátku zmítá v multi-žánrové míchanici. Co začalo jako našláplý atmosférický horor se rychle překlápí do teenagerské zamilované komedie s prvky psychologického dramatu. Ovšem jen do chvíle, kdy započnou akční jatka ve stylu Kill Billa. Když pak přijde návrat k hororu, těžko uvěřit. Zvlášť, když jsou použity prostředky jako animace a naprosto nereálná stvoření.

Po technické stránce se jedná o dílko zdařilé (noční scény vypadají opravdu jako noční), ovšem přemíra technických možností škodí (triky s nestvůrami jsou hodně trapné a scény s nimi ani opodstatnění - není řeč o upírech) a v samém závěru vyvolávají úškleb. Naprosto nesourodý soundtrack je jak vystřižený z korejské romantické komedie (ano, pár jsem jich viděl) a atmosféře příliš nepomáhá. S délkou ke dvěma hodinám to režisér přehnal, tolik děje tam není. Ani nesmyslné bojové scény nenapovídají, že by film byl myšlen vážně jako horor. Možná jde o specifický asiatský komediální filmový žánr, kde horor je jen tapetou na pozadí. 4/10