pondělí 28. listopadu 2011

Alphaville, une étrange aventure de Lemmy Caution aka Alphaville (1965)

To jsem si spravil chuť. Francouzsko-italský mysteriozní kousek s prvky noir a sci-fi od Jean-Luc Godarda.

Do hlavního města galaxie přijíždí z vnějších světů Ivan Johnson (Eddie Constantine) jako novinář, který chce udělat rozhovor s tvůrcem počítače Alpha 60 (něco jako centrální mozek lidstva v Návštěvnících) profesorem von Braunem. V cestě mu stojí, kde co. Třeba i svůdnice třetího stupně (velice luxusní hotelové služby nás čekají v budoucnosti). Johnson poznává, proč bylo vhodné von Brauna, kdysi profesora jménem Nosferatu, vyhnat z vnějších zemí.
Jeho pravým úkolem je přivést jej zpět a zároveň zničit Alphu 60. Než přistoupí k úkolu, stihne poznat zvláštnosti Alphaville jako třeba fakt, že místo bible je v hotelích slovník, ze kterého mizí slova; nebo shlédne sérii vkusně přichystaných poprav za nelogičnost chování či nepřizpůsobení se. Navrch začne balit von Braunovu dceru Natashu, která ovšem jako všichni lidé v Alphaville se řídí logikou a nezná věci jako láska.

Velice experimentální film inspirovaný knihou Paula Eluarda Hlavní město bolesti (je z ní ve filmu mockrát citováno) je postaven krom excelentního Constantina především na audiovizuálním prožitku. Kontrasty světla a tmy evokují nějaký temný komiks. Dialogy střídané dramatickým hudebním doprovodem a strojovým hlasem Alphy 60, který přestože je počítačem, tlaská většinou samé blbosti. To vše opravdu udrží člověka u tohoto 99 minut dlouhého filmu. Musí ovšem překousnout prvních 10 naprosto nelogických minut, naschvál odfláknuté scény šarvátek a ignorování tolik vzývané logiky. 7/10

Žádné komentáře:

Okomentovat