První povídky Případ pana Valdemara se ujal George A. Romero a zbytečně ji natáhl, děj se vleče, veškeré překvapení žádné, všechno trochu zajímavé se děje v posledních dvaceti minutách. Ale stejně to spíš než horor připomíná dušičkovou epizodu nějakého krimiseriálu.
Druhá část filmu pod taktovkou Daria Argenta se mi tedy líbila mnohem víc. Jal se zpracovat povídku Černá kočka a do hlavní role fotografa Ushera obsadil skvělého Harvey Keitela, do role jeho družky, která si kočku pořídila pak Madeleine Potter. Usher fotí vraždy pro bulvární plátky a jako umělec stagnuje a je mu to i vytýkáno. Pak dostane inspiraci. Podstatnou roli v jeho nově chystané knize fotografií bude hrát kočka, kterou bytostně nesnáší. Pak se roztočí kolotoč vražd a Usher je v tom až po uši. Argento svoji část přecpal odkazy na další Poeovy povídky a navíc dokázal udělat velice srandovní konec.
120 minut je moc, navíc první polovina není nic extra. 6/10
Žádné komentáře:
Okomentovat