neděle 11. prosince 2011

Happy end aka Onnellinen loppu (1967)

Málokdy chválím film ze "Zlatých šedesátých", ale tento majstrštyk Oldřicha Lipského a Miloše Macourka vyzdvihnout musím. Ženiální. Experimentální, leč třeskutě humorné.

Klasický příběh: muž (Vladimír Menšík) opouští dlouholetou lásku (Helena Růžičková), aby se oženil s mladší,hezčí (Jaroslava Obermajerová). Ta záhy, prakticky už na svatební cestě, dostane chuť na mladšího, hezčího (Josef Abrhám). Muž si své podezření potvrdí při předčasném návratu z cesty a manželku patřičně ztrestá. Jeho bohulibý čin je pak náležitě oceněn soudem a odměnou mu je trest smrti smrťoucí. Nuda říkáte? Banální příběh? Pche.

Člověk by neřekl, jak srandovně se může jevit takové rozčtvrcení ženy. Ovšem je třeba se na to dívat z určité strany pohledu. Nebo taková poprava gilotinou či pohřeb. Tleskám. Luxusní počin. Akorát mi není jasné, proč jej televize prakticky nevysílají. Soundtrack úplně nesedí k směřování děje a ani dialogy nejsou všechny úplně vybroušené do podoby výstavního křišťálu, ale pořád je to asi nejlepší film, jaký jsem letos viděl. Navíc není dlouhý, jen 71 minut! 9/10

Dodatek: smrt je teprve začátek!

Žádné komentáře:

Okomentovat