neděle 18. prosince 2011

Někdo tam dole mě má rád (2008)

První celovečerní film Romana Vojkůvky (viz Total Detox).

Oto (Martin Frajt) je upoutaný na kolečkové křeslo a komunikuje maximálně pohybem očí. Jeho manželka se o něj stará jen kvůli dceři. Zároveň situaci psychicky nezvládá, pije a vodí si domů náhodné známosti.¨Jedna z nich (Miroslav Přívětivý) se jí posléze vymstí - je spolu s dcerou znásilněna a zabita přímo před Otovýma očima za pomoci . Oto, doteď zapálený katolík, se odvrací od boha a žádá o pomoc s pomstou/spravedlivou odplatou ďábla.Ten přichází a Oto může začít. Zároveň poznává, jaké zlo v lidech dřímá.

První půlka filmu docela solidní psychologický film a la nedělní večer na ČT1, druhá půlka exploitation+revenge film. Spojovacím článkem mezi dvěmi částmi, z nichž každá by mohl být samostatný příběh, je postava Maxe, který pomáhá Otovi, když bůh nechtěl. Celá záležitost s ďábelskými silami připomíná Hrátky s čerty, ale proč ne. Proč se při jinak smutném příběhu nepobavit.

Bohužel Max, než nechá Otu dokončit dílo, nutí Otu žít jako nikdy nežil a ukazuje mu, proč bůh lidi opustil. Samozřejmě s patřičnou dávkou násilí a nechutností. Tady film přestane odsýpat už úplně. Myslím, že taková půlhodina se klidně mohla vynechat. Ale i tak jsou to dvě hodiny asi u nejdrsnějšího českého filmu všech dob po Lotrandovi a Zubejdě. Soundtrack od Roberta Jíši, pečlivě vybrané lokace, hraní si s detaily. Vojkůvka umí. 8/10

Žádné komentáře:

Okomentovat