Psychotica (2006)

Mladá dívka se ocitá "v péči" lékařského pokusníka s krutou mocí. Přirozeně ne dobrovolně. Pokusník sleduje obrazy v její hlavě vyvolané nějakým bezva fetem. Dívka zažívá opakovaně svou smrt. Naštěstí pokaždé jiným způsobem.

Tento film, ve kterém hrají toliko 3 herci (Carolin Meyer - dívka, Kay Petzold - pokusník/vrah a sám režisér Sebastian Radtke) se zdá být pokračováním ve šlépějích mladého Jorga Buttgereita. A že jsou to dobré šlépěje. Amatérství z toho nekape, ale přímo teče, stejně jako nadšení a zdravý mladý duch. Oproti Buttgereitovi se můžete těšit na technicky mnohem dokonalejší snímek, především vlivem technického pokroku, který se udál od dob, kdy Buttgereit dělal své nejlepší kousky. Vizuální stránka je tedy v pořádku. Scény jsou propracované až do absurdních detailů. Nedokážu si představit, kolik času do toho ti lidé museli investovat.

Ve filmu se moc nemluví, což je rozhodně plus. Navíc ani němčina není dostatečně zvrhle znějící jazyk pro takovou lahůdku určenou bezesporu náročným divákům. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl permanentně prasácký výraz Kaye Petzolda.

Postaví se hrdinka v některé z "nočních můr" na vážnější odpor? Bude jí to něco platné? Proč dělá mladý pokusník tento experiment? Potřebuje zápočet z předmětu "Pokusy na lidech I"? Získá jej? A medaili od Nobelova výboru? Proč vlastně byl tento film natočen? Je to poselství o tom, že, co je dotaženo do extrému, nemusí nutně být dobré, navzdory tvrzení některých zenových guru?

Na některou z těchto otázek, nebo možná na všechny, nebo na žádnou, dostanete odpověď, když toto zhruba hodinové dílko shlédnete do konce.

Myslím, že 9/10 není příliš pro film s přijatelnou stopáží, solidním řemeslným provedením a soundtrackem na míru. Pak že Němci neumí natočit film (jeden by soudil podle titulů Bazén, Holky to chtěj taky a Pták Ohnivák). Ještě mě zajímá jestli bude druhý díl. Mohl by. Předpokládám, že by se mi líbil ještě víc. Během titulků běží cosi jako teaser/trailer, bohužel ve stylu série Saw.

La Noche del Terror Ciego aka Tombs of the Blind Dead (1971)

Zápletka tohoto díla režiséra Amanda de Ossoria je docela obyčejná. Hned od počátku se rýsuje milostný trojúhelník Bet-Virginia-Roger a podle všeho půjde o pěknou letní crazy komedii.

Virginia žárlí na Bet, Roger chce Bet a neví, že Virginia chce Rogera. Takže o trjúhelník ani nejde. Bet a Virginie prožívají náhodné setkání po mnoha letech (na internátu byly nejlepšími kamarádkami) a teď je mezi nimi těžko utajovaná zloba. K tomu se z čiré nudy vydávají na venkov. Přímo do pustiny. Když Virginia vyskočí z vlaku v prostoru nedaleké zříceniny, strojvedoucí ani na záchrannou brzdu nezastaví a jede dál a přiloží pro jistotu uhlí, co se do kotle vejde. Virginia je asi v pěkné rejži.

Najde si úkryt do setmění. Bude vhodný ke spaní? přepadnou ji nějací pobudouvé? Znásilní ji ošklivě? Znásilní někdo Rogera? Ošklivě? Tak, ve třetině filmu je víceméně vše hotové. Zbytek je setříhán z mixu polonahé krásky, odfláknutého vstávání z hrobu, oblečené krásky, dívčího křiku, zombie v kutnách (takovou bych chtěl, plesnivou!).

Lhal jsem! Naopak je to teprve začátek. Pravá hrůza teprve přichází.

Pro mě ženiálně natočený film, přestože se vnucuje otázka: opravdu musí být všechny důležité ženské postavy zrzky? Statisticky nesmysl (zvlášť v portugalsko-španělském filmu). Druhá otázka: Opravdu si vesnické děvečky ve středověku holily podpaží? Nemyslím.

Ještě bych dodal, že film má přijatelnou délku a pokud jste si doteď mysleli, že nějaký jazyk na světě je nejvíc sexy, zapomeňte. Je to španělština ... nebo portugalština, nejsem lingvista, spíš ale ta španělština. 8/10

P.S. má to ještě tři další díly. To jsem zvědav.

Olověný chléb (1953)

V režii Jiřího Sequense vznikl kouzelný politický thriller pro děti z prostředí chudobné mládeže/dětí na okraji průmyslového velkoměsta.

Ústředním motivem je, jak bystřejší mohlo napadnout z roku vzniku a názvu, útisk proletariátu kapitalisty. Zde síly zla, rozuměj kapitalismu representuje pan Kodyma (skvělý Miloš Nedbal). Síly dobra pak jedenáct statečných dětí+pár dospělých. Kodyma chce dělat ve fabrice pořádek. První na řadě jsou samozřejmě komunisté Nečas a Vaněk. Kodyma nepropouští hned, ale ... Vaňkův synovec Toník vede pionýry, kteří hrají divadlo o draku Fabrikanciovi, poměrně buřičský kousek. Pionýři však dovedně maskují svou činnost jako tělocvik, k čemuž jim napomáhá mimo jiné i Kodymova sekretářka, která vynáší z kanceláře důležité informace. Toník věru nemá lehký život, každou chvíli po něm pase parta kadeřavého Ferryho a uštědří mu výprask, který ovšem Toníka nemůže odradit. Jednou ho před výpraskem zachrání jiný výrostek a Toník se z něj snaží udělat slušného člověka. Podaří se?

Situace v Kodymce se přiostřuje a schyluje se k bouři, eh stávce. A je tu stávka. Kodyma zuří. Povolává četnictvo, policii (pod nelaskavým velením Miloše Kopeckého), není mu to však nic platné. Dělníky z Kodymky podpoří stávkou i dělníci jiných fabrik. A když se najdou stávkokazi, tak jsou to měkkosrdcatí saláti, které ukecá i malá holka (druhá nejdojemnější scéna).

Stávka ještě není skončena a jsou tu "rudé letnice", nějaká oslava komunistické mládeže. Přirozeně pod dohledem policie a četnictva. Když na akci vystoupí poslanec Koutecký (Otomar Krejča), je zle. Budou četníci a policisté po právu spráskáni jak psi? Bude spráskán Koutecký? A co udavač Ferry? Zasouloží si v lese? A toníkova parta? Přežije bez úhony zásah elitního komanda četnictva? A vyhrají stávkující svůj spravedlivý boj s hajzlem kapitalistou?

Skvěle obsazený film, který byl natočen z mně neznámého důvodu. Nenudil jsem se. Rozhodně zajímavější než Kolja. Možná jako startovací líheň pro dětské hvězdy (Píďalka - Jana Brejchová, Pepík - Hynek Bočak, Fiškus - někdo s brýlemi a další).

Nejlepší hláškou filmu je asi toto: Jsi chlapík, Jířo!

P.S. Jířa je holka.

Downtown aka Die Nackte Puppen der Unterwelt (1975)

Další kousek s Linou Romay v jedné z hlavních rolí od Jesse Franka. Nenechte se zmást, titulky uvádějí jako autora scénáře a reřiséra Wolfganga Franka, ale jo, je to on.

Hrdinou je "sirotek vychovaný děvkami v bordelu, který dospíval mezi nymfomankami, striptýzovými tanečnicemi a tak všelijak podobně". Sní o přístavu, kde servírují čerstvé ryby k snídani a čerstvé děvky k večeři (a kdo ne). Na cestu k tomuto buhulibému cíli si vydělává jako soukromý detektiv. Přichází nabídka, která smrdí krchovem, ale jde o ranec peněz příliš velký na to, aby Al Pereira zvaný též Al Capone odolal. Sledovačka a výroba kompromitujících materiálů na majitele místních kasín a bordelů Ramose od jeho žrlivé manželky vypadá navíc jako hračka. Poradí si? Na co jsou paní Ramosové fotky, když je přesvědčena o manželově nevěře? Věci se samozřejmě komplikují a nemslím tím, že Pereira zhoubovatí ležením ve vaně (klíčová scéna). Opustí Al Ritu, postarší barmanku (zrzka)? Odhalí hru, do které byl zatažen? Vyřeší Ramosovu vraždu? Dokáže si prosadit svůj klobouk navzdory módním trendům? Toto vše bude odhaleno během tohoto 83 minut dlouhého příběhu plného zvratů a nadbytečných sexuálníc scén (jste-li fans přírodních, takříkajíc bioklínů, možná oceníte).

Určitě je třeba pochválit Jesse za roli Pereiry, myslím, že mu sedla perfektně (stárnoucí kurevník). Lina Romay (pro neznalé Francova partnerka v civilním životě, tehdy) si od začátku drží punc coury a když má možnost projevit svůj herecký talent ve vážné scéně, zdá se být retardovaná (páč se neumí ani napít, čas 56:01 cca). Koho jiného by však na takové "role" Jess sháněl, že ano? Dospívám pomalu k názoru, že Jess Franco je praotcem všech erotických filmů, jak je možná znáte z TV HOVNA - prachbídný děj, dementní dialogy, prachbídné vyobrazení akce. Za trest 3/10.

Použitelná moudra: Oko za oko, zub za zub, díra za díru.
Šnaps je šnaps a pivo je pivo.
Podařilo se ti postavit péro houpacmu koníkovi. Bravo.

Bastardi (2010)

Mňo, s krajní nedůvěrou jsem se jal shlédnout tento film v režii pana Šíchy. Zaprvé je to český film natočený po revoluci (vesměs hovadiny), zadruhé tam nejspíš nebudou žádné prasárny, když to dávali na Kůlu a hraje tam kupa hvězd (Šulcová, Thielová, Bohdanová, Hanušová, Poloczek a milion dalších). Naštěstí většinou nedostanou šanci se výrazně projevit. Hrají jen okrajové role v příběhu hrdiny stojícího sám proti světu (mladý učitel Majer - Tomáš Magnuszek - beztak jsem to jméno spletl).

Ve zkratce: variace na téma Dirty Harry nebo Death Wish akorát hrdina viditelně neoplývá vlastnostmi ani schopnostmi postav hranými jeho hollywoodskými protějšky Clintem Eastwoodem a Charlesem Bronsonem. Co je spojuje? Nasranost. Majerovi podle pravidla "každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán" zabijí sestru, taktéž učitelku (Kristina Leichtová) nějací výrostkové, tři. Díl viny samozřejmě nese i ona a hlavně její ratardovaný bratr (jinak by šel sestru vyzvednout před školu a nečekal by ji až na nádraží, poté, co měla projít parkem, který se jí stal osudným, temným.) Ještě jsem nezmínil, že se děj odehrává v základní škole, která je tak barevná, že United Colour Beneton hadr. Ale z toho se nestřílí. Možná pan Rejkjavik by z toho střílel a nedivil bych se. Zajímavé je, že dva ze tří největších spratků jsou běloši, jeden má být synem mafiána. Myslím, že pravý mafián by se takhle nevystavoval a nepoutal pozornost. Takový bych já byl mafián, dá-li bůh. Počítám, že běžní lidé se u filmu smějí, ale tak to možná je (menšinoví běloši se přizpůsobí, spadnou na úroveň poloopic).

Film má naštěstí jen 80 minut a i tak se to táhne (chybí propracovaná psychologie postav, proč je, kdo takový jaký je). Moc netuším pro koho ten film je určen. Pro mládež? Aby se naučila nadávat po romsky (ve filmu citelně chybí "tvoje mama neumi plavat", "tvoje mama ma gumove zuby" a "co si? vsak ty si, ja vim, ze si"). Dosáhne "antihrdina" Majer spravedlnosti? Jak moc mu pomůže policie? Bude sám ztrestán za drzost vůči dětem? A co "Horák-Čurák"? Bude mít oplétačky s úřady za nezdrženlivost a netrpělivost? Bude mít flim po vzoru amerických výše zmíněných sériích pokračování? Mohl by, konec je tak udělaný. Všechno, co potřebujete vědět se stane v prvních pěti a posledních deseti minutách, zbytek je většinou jen škádlení učitelů ze strany žactva rekrutovaného ze zrušených pomocných škol.

Soundtrack má na svědomí Rytmus a jeho bratia v negerské hudbě, která "podněcuje zbytečnou agresivitu k čubkám" (zdroj: Marge Simpsonová), takže si pište, že taky není dvakrát výchovný. Mohlo to být horší. Za koule předvést jistě fiktivní situaci na základních školách 7/10.

Užitečný citát: Na co je bůh, když se rodí zmrdi jako já?

Na závěr ještě citát klasika: "Kdyby nebylo zvěře mimo klece, nebylo by těchto problémů." (Biliskner) Přiznám, že při sledování se mi v kapse otevíraly desky s plány na však vy víte co.

Tron (1982)

Další film od Disneyho. Fix. No už se těším. S takovými myšlenkami jsem si tento fil pustil. Podle všeho se ocitáme v jakémsi elektronickém světě, kde si programy, procesy žijí vlastním životem a násilí a útisk je zde stejně normální a užitečnou součástí života jako v lidském světě. Muž, programátor her Flynn se pokouší ovládnout svým programem elektronické obvody počítače/sítě firmy Encom, aby získal důkaz, že autorem her, které vydělaly ranec peněz je on a ne majitel Encomu. Jeho program je zajat, vyslýchán, mučen, sodomizován.

Nyní víme, kdo je proti komu. Pan Dillinger skrze "Dálkové ovládání" víceméně proi všem. Na scénu přichází mladý programátor s projektem Tron jako obranným mechanismem mimo Dálkové ovládání, které je mimochodem pěkně nasířené ... Když se nedaří, pobrečí si u laborantky z dillingerovy fabriky na gamesy, která s ezabývá mizením a zhmotňováním věcí. A jsme opět v herně s videohrami (tak film začínal). Flynn, Bradley a laborantka chtějí Dillingera zastavit, zničit a přichází sranda: Flynn je digitalizována vstupuje dos věta el. udělátek, stává se "hostem Dálkového ovládání a chystá se mu natrhnout prdel zevnitř.

Tak vypadá dnes už klasické sci-fi (režie, scénář, příběh Steve Liesberger), které se nedávno dočkalo volného pokračování (Tron: Legacy), které jsem neviděl, ale v době, kdy se pomalu bojíte otevřít peřináč, aby na vás nevyskočil ajťák, to může být kasovní trhák. Cca 1,5 hodiny na svoji dobu graficky zajímavých obrazových sekvencí (víc animované než hrané), ale díky chudému ději, soundtracku, který si nezadá se soundtrackem k mrazíkovi a dobrému, krajně nelogickému konci, jsem litoval, že jsem se na to vůbec díval. Mimochodem, napadlo by vás naprogramovat tank rychlejší než motocykl? Za progresivitu a originalitu virtuálního světa ve své době, ale za nic jiného 6/10.

Použitelný citát: Už nikdy nepřemýšlej, na přemýšlení jsem tady já.

Les Brulantes aka Der Heiße Tod aka 99 Femmes (1969)

Přesně! Další kousek Jesse Franca, tentokrát v lichtenštejsko-německo-španělsko-italsko-britské koprodukci, natočen ve francouzštině podle scénáře Jesse Franca, navíc ho podezírám, že ztvárnil episodní roli staříka, který znásilňuje mladá děvčata.

Do věznice Castillo del Muerto (Citadela smrti) na ostrově připlouvá nová dávka vězeňkyň: zrzka Natalie (98), šlapka Helga (97) a blondýnka Marie (99). Na jména teď zapomeňte, "klientky" tu nejsou víc než čísla. Na ostrov se žene bouře: nový ministr spravedlonosti není příliš nakloněn středověkým metodám převýchovy delikventů ("corporal punishment" a díra viz korekce v Bumerangu). Jak se s tím vyrovná chlípný, kulhavý, sympatický guvernér ostrova a jeho bordelmamá, pardon, ředitelka ženeské věznice?

Tak úvod máme za sebou a hlavou se žene kardinální otázka: opravdu směly vězeňkyně nosit punčochy? Film poté, co umírá simulantka 98 a 99 je poslána do díry za žádost o lékařskou pomoc pro 98, nabírá pomalý spád. Lékař po ohledání těla 98 (třetí mrtvá v jednom roce, skoro by se řeklo mimořádná událost), posílá hlášení ministrovi, a přijíždí na měsíční inspekci perspektivně nová ředitelka. Guvernér a stávající ředitelka okamžitě osnují spiknutí proti ní.

Jak toto všechno skončí? Dostane se 99 spravedlivého procesu a propuštění? Ještě během života? Dočká se nová ředitelka nástupu do funkce ve zdraví? Bude po zásluze potrestán zlobivý guvernér.?Ustane věčný kolotoč ženských rvaček a zápasů v mělčině? To se dozvíte, když shlédnete toto skoro sto minut dlouhé dílo, jehož atmosféru vhodně dokresluje hudba Bruna Nicolaie. Výběr lokace natáčení se povedl, pevnost a obklopující džungle je holt jiné kafe než třeba sterilní Mírov obklopený lesy zasaženými pohromou. Film spěje k nepříliš překvapivému závěru, zato se však můžete těšit, že nebude žádný happyend. Škoda, že se to tak vleče, ani jedna honička ve stylu Bennyho Hilla to nezachrání. Mimochodem asi nejtvrdší film Jesse Franca, co jsem viděl - žádný erotický film jako od Simandla. Pravé hácéčko - obvykle se jedná o vzpomínky, vyprávění, nebo sny některého "čísla" a nijak tyto neposunují děj! Doporučuji přeskočit. 3/10