Nyní víme, kdo je proti komu. Pan Dillinger skrze "Dálkové ovládání" víceméně proi všem. Na scénu přichází mladý programátor s projektem Tron jako obranným mechanismem mimo Dálkové ovládání, které je mimochodem pěkně nasířené ... Když se nedaří, pobrečí si u laborantky z dillingerovy fabriky na gamesy, která s ezabývá mizením a zhmotňováním věcí. A jsme opět v herně s videohrami (tak film začínal). Flynn, Bradley a laborantka chtějí Dillingera zastavit, zničit a přichází sranda: Flynn je digitalizována vstupuje dos věta el. udělátek, stává se "hostem Dálkového ovládání a chystá se mu natrhnout prdel zevnitř.
Tak vypadá dnes už klasické sci-fi (režie, scénář, příběh Steve Liesberger), které se nedávno dočkalo volného pokračování (Tron: Legacy), které jsem neviděl, ale v době, kdy se pomalu bojíte otevřít peřináč, aby na vás nevyskočil ajťák, to může být kasovní trhák. Cca 1,5 hodiny na svoji dobu graficky zajímavých obrazových sekvencí (víc animované než hrané), ale díky chudému ději, soundtracku, který si nezadá se soundtrackem k mrazíkovi a dobrému, krajně nelogickému konci, jsem litoval, že jsem se na to vůbec díval. Mimochodem, napadlo by vás naprogramovat tank rychlejší než motocykl? Za progresivitu a originalitu virtuálního světa ve své době, ale za nic jiného 6/10.
Použitelný citát: Už nikdy nepřemýšlej, na přemýšlení jsem tady já.
Žádné komentáře:
Okomentovat