Tron (1982)

Další film od Disneyho. Fix. No už se těším. S takovými myšlenkami jsem si tento fil pustil. Podle všeho se ocitáme v jakémsi elektronickém světě, kde si programy, procesy žijí vlastním životem a násilí a útisk je zde stejně normální a užitečnou součástí života jako v lidském světě. Muž, programátor her Flynn se pokouší ovládnout svým programem elektronické obvody počítače/sítě firmy Encom, aby získal důkaz, že autorem her, které vydělaly ranec peněz je on a ne majitel Encomu. Jeho program je zajat, vyslýchán, mučen, sodomizován.

Nyní víme, kdo je proti komu. Pan Dillinger skrze "Dálkové ovládání" víceméně proi všem. Na scénu přichází mladý programátor s projektem Tron jako obranným mechanismem mimo Dálkové ovládání, které je mimochodem pěkně nasířené ... Když se nedaří, pobrečí si u laborantky z dillingerovy fabriky na gamesy, která s ezabývá mizením a zhmotňováním věcí. A jsme opět v herně s videohrami (tak film začínal). Flynn, Bradley a laborantka chtějí Dillingera zastavit, zničit a přichází sranda: Flynn je digitalizována vstupuje dos věta el. udělátek, stává se "hostem Dálkového ovládání a chystá se mu natrhnout prdel zevnitř.

Tak vypadá dnes už klasické sci-fi (režie, scénář, příběh Steve Liesberger), které se nedávno dočkalo volného pokračování (Tron: Legacy), které jsem neviděl, ale v době, kdy se pomalu bojíte otevřít peřináč, aby na vás nevyskočil ajťák, to může být kasovní trhák. Cca 1,5 hodiny na svoji dobu graficky zajímavých obrazových sekvencí (víc animované než hrané), ale díky chudému ději, soundtracku, který si nezadá se soundtrackem k mrazíkovi a dobrému, krajně nelogickému konci, jsem litoval, že jsem se na to vůbec díval. Mimochodem, napadlo by vás naprogramovat tank rychlejší než motocykl? Za progresivitu a originalitu virtuálního světa ve své době, ale za nic jiného 6/10.

Použitelný citát: Už nikdy nepřemýšlej, na přemýšlení jsem tady já.

Les Brulantes aka Der Heiße Tod aka 99 Femmes (1969)

Přesně! Další kousek Jesse Franca, tentokrát v lichtenštejsko-německo-španělsko-italsko-britské koprodukci, natočen ve francouzštině podle scénáře Jesse Franca, navíc ho podezírám, že ztvárnil episodní roli staříka, který znásilňuje mladá děvčata.

Do věznice Castillo del Muerto (Citadela smrti) na ostrově připlouvá nová dávka vězeňkyň: zrzka Natalie (98), šlapka Helga (97) a blondýnka Marie (99). Na jména teď zapomeňte, "klientky" tu nejsou víc než čísla. Na ostrov se žene bouře: nový ministr spravedlonosti není příliš nakloněn středověkým metodám převýchovy delikventů ("corporal punishment" a díra viz korekce v Bumerangu). Jak se s tím vyrovná chlípný, kulhavý, sympatický guvernér ostrova a jeho bordelmamá, pardon, ředitelka ženeské věznice?

Tak úvod máme za sebou a hlavou se žene kardinální otázka: opravdu směly vězeňkyně nosit punčochy? Film poté, co umírá simulantka 98 a 99 je poslána do díry za žádost o lékařskou pomoc pro 98, nabírá pomalý spád. Lékař po ohledání těla 98 (třetí mrtvá v jednom roce, skoro by se řeklo mimořádná událost), posílá hlášení ministrovi, a přijíždí na měsíční inspekci perspektivně nová ředitelka. Guvernér a stávající ředitelka okamžitě osnují spiknutí proti ní.

Jak toto všechno skončí? Dostane se 99 spravedlivého procesu a propuštění? Ještě během života? Dočká se nová ředitelka nástupu do funkce ve zdraví? Bude po zásluze potrestán zlobivý guvernér.?Ustane věčný kolotoč ženských rvaček a zápasů v mělčině? To se dozvíte, když shlédnete toto skoro sto minut dlouhé dílo, jehož atmosféru vhodně dokresluje hudba Bruna Nicolaie. Výběr lokace natáčení se povedl, pevnost a obklopující džungle je holt jiné kafe než třeba sterilní Mírov obklopený lesy zasaženými pohromou. Film spěje k nepříliš překvapivému závěru, zato se však můžete těšit, že nebude žádný happyend. Škoda, že se to tak vleče, ani jedna honička ve stylu Bennyho Hilla to nezachrání. Mimochodem asi nejtvrdší film Jesse Franca, co jsem viděl - žádný erotický film jako od Simandla. Pravé hácéčko - obvykle se jedná o vzpomínky, vyprávění, nebo sny některého "čísla" a nijak tyto neposunují děj! Doporučuji přeskočit. 3/10

Galaxy of Terror aka Galaxie teroru (1981)

Tentokrát z mainstreamového sci-fi soudku, film B.D.Clarka natočený studiem MGM.

Film začíná dramaticky - vesmírný koráb Remus z planety Zergeus ztroskotá na planetě Morgantus. Mistr Zergea vysílá záchrannou misi, jejíž lodi velí nepěkná kapitánka přeživší masakr na planetě Hesperus, o které se tvrdí, že je šílená (bude střílet z "retrokanónu). Minimálně. Bude to pekelná jízda. Pátrání po ztroskotancích začíná. Nejvíce se vyznamená Kos - věčně je ze všeho v hajzlu a pokud nezvrací, nebrečí či neřve strachy tak umírá. Akce se nevyvíjí vůbec dobře... ani trochu.

Najdou někoho živého? Zbláznily se přístroje či jejich obsluha? Jsou na planetě sami. Přežijí oni sami? Rozdá si to kapitánka s mrtvým tělem Kose? Sbalí starý velitel výsadku Elvar bloncku s nepřísným drdolem? Umře při pokusu o to? Zmocní se šílenství všech? Bylo by divu, když dojde i na chapadélka? Je kuchař opravdu neschopný kuchař? Pozabíjí se zbytky týmu mezi sebou? Udělal by to Mirek Dušín? Takhle se musíte ptát.

Po nemastných neslaných prvních 20 minutách z celkových 78 se film stane koukatelným a nakonec i zajímavým. V napětí diváka kromě obecně tmavého prostředí planety, lodě, jeskyní udržuje i geniální soundtrack Barryho Schradera. Ten je asi ze všeho vůbec nejlepší. 7/10.

Citát: Bůh pošle maso, ďábel kuchaře.
P.S. Nepoužívat na adresu baby, která vám robí oběd, mohl by být poslední.

Robinson und Seine Wilden Sklavinnen aka Robinson and His Wild Slave Girls aka L´isola dei Piaceri Proibiti (1972)

Překvapení! Další film z dílny Jesse Franca! Tentokrát ho točil v německo-francouzské-izraelské koprodukci pod jménem Frank Holman.

Film začíná zostra. Špatně placený lékárník Robinson Schmidt vysype obsluhované blondýnce s velkýma balónkama tablety do výstřihu a dostane liskanec za velice ochotnou pomoc. Nadrženec jeden, fuj! Doma ho čeká sekýrnická manželka a sekýrničtější tchýně. Není divu, že se oddává snění v duchu své oblíbené knhy (Robinson Crusoe), ale místo Pátka si představuje Středu a Sobotu se středníma balónkama a květy ve vlasech místo oblečení. Robinson je vůbec dobytek - myslí na ex s manželkou ikdyž je zpatlaná krémem na noc (chybí jen okurková kolečka). Perversník je poslán do laboratoře, aby si hrál a nezlobil. Snění pokračuje a víc a víc ovlivňuje jeho práci, až jednou přijdou dvě reklamace najednou: zrzka s knírem a stařík s balónkama, Robinson totiž zaměnil "breast and hair enhancement". Dostává padáka.
Podaří se Robinsonovi a jeho opičímu asistentu vynalézt něco užitečného? Zbohatne? Skončí jako bezdomovec? Koupí si ostrov a bude na něm chodit nahý a smrdět solí?

Řeklo by se tuctový film o frustrátovi, kterému se nedaří, ale má zaručený plán, jak z toho ven. Film kombinuje prvky romantické komedie, erotického filmu na nově a psycholodického dramatu a na pár minut i thrilleru. To jsem si teď vymyslel. Soundtrack v duchu latinských rytmů je přiměřený obrazu, kterým nás režisér krmí.

Zajímavost: Ve filmu se objeví Jess Franco v roli režiséra bude pořádat "porňopárty".

76 minut stopáže, krapet zavádějící název (spíše by se místy hodilo Divoké slečny a Robnson, sexuální otrok), hodně zvratů a komediálních situací, krásná příroda. Inu, solidních 5/10, poklad to není, ale proti Koljovi sem aspoň neusnul.

La Chute des Aiglés (1989) aka Pád orlů

Po nějaké době tu mám zase jeden kousek od Jesse Franca (režie, scénář, úprava námětu a mám podezření, že i námět napsal sám pod pseudonymem). Kdo zná nějaké filmy Jesse Franca bude tentokrát zklamán, žádné "prasárny" v něm nejsou. Bohužel. Kostýmy jsou ve filmu slušivé.

Září 1939, Berlín: Na oslavu narozenin Lili (Alexandra Ehrlich) přichází její ctitel z řad hrdinného wehrmachtu Petr a jeho otec, který party rozjede oznámením války s Anglií a Francií. Otec Lili (hvězdný Christopher Lee) spěchá k telefonu, aby nechal skoupit, co nejvíce válečných půjček, protože spekuluje na německé vítězství. Lili odmítá švarného vojáka Petra (Mark Hamill) a zamiluje se do mladého pianisty Karla (Antonio Mayans), ze kterého se vyklube pacifista a antifašista. Ironií osudu se právě on stane hrdinou wehrmachtu a obzvláště se vyznamená při Rommelově dobrodružství v Africe. Lili během války zpívá v baru vojákům na dovolené a zotavené v Berlíně (mimo jiné se zase setká s Peterem. Její milý pianista s ní přerušuje všechny kontakty (Lily podporuje válku) a horuje pro Hitlera. Mezi Lily a otcem to začne jiskřit poté, co mu oznámí úmysl přidat se ke zdravotnickému sboru ... a odjet na východní frontu. Zlomený otec se pomalu upíjí v baru. Další a další rány na něj doléhají.

Otevře východní fronta Lily oči? Jak moc se sblíží na východní frontě s důstojníkem, kter ji poskytuje akompanii a ochranu (Ramon Estevez/Sheen - bratr Charlieho, syn Martina) Bude naplněna Petrova láska k Lily? Vrátí se Lily z východní fronty a Karel z Afriky zdrávi? Setká se někdy Lily s pianistou Karlem? Dožijí se oba setkání ve zdraví? Dojde na nechutnosti? Kdo vyhraje válku?

To se dozvíte, shlédnete-li tento 90 minut dlouhý film až do konce, což není úplně snadné, protože je to nuda, šeď, šeď, která by se jistě dala zkrátit o dobrých 20 minut. Minimálně o bojové scény, které jsou tak odfláknuté, že by bylo lépe filmu bez nich. Hrdinové zažívají i dost humorných situací na pozadí osobnostního přerodu (Petr, Karel, Lily, její otec). Film je něco mezi tragikomedií a psychologicko-válečným dramatem. To jsem si teď vymyslel. I na Jesse Franca slabé, uznávám. 2/10, maximálně. Stále o úroveň lepší než Pornoholocaust.

Detsembrikuumus aka December Heat aka Krvavá revoluce (2008)

Co to tu máme tentokrát? Estonský historický film režiséa Aske Kaseho o událostech závěru roku 1924, tedy pět let po získání nezávislosti.

Ze Sovětského svazu přes hranice míří skupina mužů se zbraněmi ... tou dobou v nuzném bytě novomanželů Tanela a Anny probíhá novomanželská hádka ... a na náměstí kolportér křičí: "komunistická hrozba pominula" ... v Leningradě se protestuje proti procesu s estonskými komunisty ... v Tallinu se zas slibuje smrt fašistickým generálům. To by tak v kostce bylo zadání (prvních deset minut) a dalších 82 minut divák absolutně neznalý historie sleduje osudy Tanela, Anny, Estonska, pekaře a jeho darebného synka a "Právníka" - revolucionáře numero uno, kterak se snaží o řešení propletence vztahů na pozadí probíhajícího uchopení moci lidem. Bacha spoiler: bude potlačeno kontrarevolucí.

Film jsem viděl bohužel v českém znění a je třeba bez obalu říct, že distributor je šulín. Opomněl nechat přeložit dialogy spiklenců Kominterny v ruštině. I titulky by posloužily účelu, zvlášť když některé scény trvají i několik minut. To je další kámen úrazu filmu, moc se v nm mluví a vysvětluje kdo, koho, proč? Ve výsledku tendenční, nudný 92 minut dlouhý film, který zachraňují jen dobové kostýmy a interiéry. Napětí veškeré žádné. Kdybyste chtěli vidět historický film natočený tak, abyste se nenudili už po 20 minutách, podívejte se radši na Bumerang, Proti všem nebo Dny zrady. Toto je nuda. Škoda, že se tématu neujal Jess Franco, jistě by došlo na nějakou "akci". 3/10

Nejlepší replika: "Paní, prosím, dovolte mi od vás několikrát vystřelit z okna. Vlast vám tuto službu nezapomene. Pokračujte v práci." (hrdinný generál k prostitutce kunčaftem v posteli)

Ještě bych dodal: tak to tenkrát opravdu bylo!

Silent Night, Bloody Night aka Tichá noc, krvavá noc (1974)

Film Theodora Gershuryho začíná na pohled vesele: Jeffrey dědí dům po dědečkovi, který je od jeho záhadné smrti opuštěný. Ale nenechte se zmást, prý jde o psychologický thriller. Při prodeji začnou na povrch vyplouvat jisté informace o majiteli domu a o něm samém. Dokonce se říká, že v něm dlí nelidskost. Právník vyřizující prodej se s milenkou chystá přespat v domě, zároveň se k němu blíží maniak uprchlý z ústavu pro choromyslné. Zápletku bychom měli a dokonce si můžeme zaspekulovat hned zkraje na další vývoj filmu.

Jak toto dopadne? Proč prodávající Butler Jr. Jr. vypadá a chová se jako maniak, je to on? Před divákem se začně rozplétat složité klubko vztahů mezi minulými a současnými majiteli/obyvateli domu a lidmi z blízkého okolí. 84 minut je celkem snesitelná délka tohoto filmu, věřte, že to uteče jako voda, ovšem nebudete-li dávat patřičný pozor, kdo je kdo, budete velice zmateni a z filmu si žádné poselství neodnesete (ne že by ho tam bylo zrovna hodně, ale něco jako násilí plodí násilí plodí násilí či něco na ten způsob by to mohlo vystihovat).

Film trpí jistými neduhy, které lze přičíst době vzniku - nesmyslné nasvícení nočních scén a blbosti scénáristy - aktéři příběhu se chovají velice podivně, chvíli jako naivové z Horního Blbova, jindy jako ostřílení zálesáci, které nemůže jen tak něco překvapit. Poměrně originální je vysvětlení událostí minulých i současných na konci filmu, formou jako pro blbečky. Konec je vůbec fantastický.

Poměrně slušný film, podle názvu bych čekal nějaké ukrutně nudné béčko. Solidní hudební doprovod postavený především na hitu Stille Nacht je samozřejmostí. Výkony herců bych nehtěl soudit neb film jsem neviděl v původním znění, ale výrazy zla a šílenství a strachu a sexu jim šly vesměs dobře. Inu, pěkných 7/10.

Nejlepší dialog: "Koupilas víno k večeři? Ano, doporučil mi ho přímo majitel obchodu. To je hodný, loňský ročník se dneska těžko shání."