Kyonyû doragon: Onsen zonbi vs sutorippâ 5 aka Big Tits Dragon: Hot Spring Zombie Vs. Stripper 5 (2010)

Akční "hororová" parodie na komedii, kterou natočil Takao Nakano, klame názvem (neoficiálně je z film znám jako Big Tits Zombie). Hodně.

Banda tanečnic z u tyče, prostitutek v boji s vtěleními ďáblovými. Velice směšné od začátku do doby, než dojde na chapadélka. Režisér mohl natočit film plný legračních soubojů, levných gore efektů a hloupých dialogů. Dokonce by mohl ignorovat i příběh (jo, je tam), pořád by měl plusové body za poloblečené Japonky.

Četl jsem, že Nakano prý je kultovní satirik a tímhle (zfilmováním nějakého manga komiksu) si dělá srandu z japonské kultury. Tak to potom jo. Akorát mi chyběla nějaká záchodová scéna a vášnivá filozofická diskuse nad flíčkem od čokolády na košili nějaké školačky. Nakana šlechtí, že to moc nenatahoval (73 minut). 2/10

Rats - Notte di terrore aka Rats - Night of the Terror aka Krysy : noc hrůzy (1984)

Představte si svět po jaderné apokalypse, kde ti hodní jsou v podzemních úkrytech a ti zlí se vzbouřili a potulují se po povrchu (cca 200 let po válce). A nahoře to vypadá jako v Šíleném Maxovi - pustina, široko daleko nic, pak nějaké trosky města jako když se zastavíte na mapě ve Falloutu. Když se ke všemu proháníte takovým světem s kumpačkou věrných přátel a očividně vám nechybí benzín do motorek a nafta do džípu a obrněnce, co víc si přát. Do tohoto ideálního světa nás přivádí Bruno Mattei (spoluautor bájného Porno Holocaustu) v tomto opusu.

Kurt a jeho parta nalézají něco na způsob luxusního baru ve stylu 30. let 20. století. Z baru vedou dveře do haly s neskutečným množstvím zásob (cukr, rýže, bravčové). Dál najdou jakýsi velín s "videohrami" a sklep s čističkou vody a hydroponickou farmu. Videohry nejsou hry jak zjistí Video. Vše je super, jen mrtvá těla snad vojáků potrhaná a ohryzaná krysami nejsou nic moc. Jo a taky krysy ve skříních. V tlupě to skřípe: Taurus (skvělý Massimo Vanni*) vyžene ze společné ložnice Lucifera (satanista) a Lilith (gotička) šoustat pryč - velice komická scénka. Když je Lilith později nalezena mrtvá je podezřelý Lucifer. Jde se lynčovat. A pomalu umírají další lidé. A můžou za to krysy, i ty s milými malými čumáčky!

Zvládne Kurt, Taurus, Čokoláda (černoška), Deus (hipík), Video (hráč videoher), Diana + Myrna (jedna motorkářka, druhá Kurtova hysterická coura, nevím, která je která), Vévoda (bezkarakterní militantní srandista v napoleonské uniformě) a Noah (milovník přírody) kritickou situaci? Je člověk inteligentnější než krysa. než milion krys? Přijde nenadálá pomoc zvenčí? Včas? pro všechny? Opravdu je možné se zaseknout v babě? Ukočíruje Kurt skupinu? Dostane se Video Čokoládě do kalhotek?

Moc jsem se bavil. Samozřejmě jsem fandil krysám. Je to hrozné béčko, ale trampoty této fantasticky "vyvážené" tlupy pobaví. Technicky je to docela katastrofa. 97 minut debilních dialogů, rozhodnutí a činů, odfláklých efektů, ale dohromady docela fajn. Nápad dobrý. Dnes už pomalu klasický postapo ekohoror. 8/10

* tady vypadá jako na blond odbarvený George Eastman, pozor neplést

Shivers (1975)

David Cronenberg, jeden z nejznámějších kanadských režisérů (znám pro skvosty typu Crash*, Videodrome, Scanners) a jeho první komerčně úspěšný kousek.

Špatný den, znáte to - bolí vás břuch, manželka otravuje s doktorem, do domu se stěhují noví sousedé a ke všemu najdete milenku docela bestiálně zavražděnou a když zvracíte z balkónu krev tak baby na ulici mají deštník! Normální špatný den.

Kdysi geniální lékař koketuje s myšlenkou na léčbu nemocí pomocí modifikovaných parazitů nasazených v těle. O tom, že je ve stádiu reálných experimentů na lidech nikdo neví. Dokud pokusný subjekt (studentka) není nalezena vědcovým kolegou v bytě luxusního činžáku Skyliner. V bytě se nalézá i sám vědec. Podle všeho se mu experiment vymkl z rukou. Paraziti druhu "hovnivý červ" se šíří rychle a jejich rozšiřování mezi obyvateli domu se zdá nezastavitelným. Podaří se lékařům zastavit červy, kteří způsobují ehm extrémní nadrženost napadeného zastavit?

Moc pěkný horor/sci-fi s jednoznačným poselstvím jednou řež a dvakrát měř. Krev, nějaké ty efekty, humor, náznak prasáren, přijatelná délka 87 minut a Barbara Steel (viz též Maska démona) v jedné z rolí. Jo. 8/10

* vřele doporučuji

Citizen X aka Občan X (1995)

Nedávno jsem se díval na film inspirovaný životem A.R. Čikatilem Evilenko, který mě nijak zvlášť neurazil ani nenadchl. Tohle je ovšem jiná liga. Tento film Chrise Gerolma vznikal nedlouho (něco přes rok po popravě) po vlastních událostech a ty tak byly v čerstvé paměti diváků televizí v USA.

Soudní lékař Burakov (Stephen Rea) dostává jedno tělo za druhým a když mu jednou ke konci šichty přinesou rovnou osm, ochutná vlastní medicínu - práci přesčas, něco, co navrhoval vyšetřovatelům už léta, protože v oblasti se mrtvá těla nachází už delší čas. To se píše rok 1982, Sovětský svaz se přestavuje a životy lidí možná přece jen mají nějakou hodnotu. Předtím ovšem stihli odsoudit retardovaného cikána po vymláceném přiznání. Když tedy vraždy neustaly plukovník Fetisov (Donald Sutherland) dává Burakovovi na starost vyšetřování celé série. Proti němu krom vraha (Jeffrey DeMunn) stojí i lokální hlavy strany, KGB, milice a Fetisov jej podporuje potají. Psychologové pomoci odmítají, jen jeden - Dr. Buchanovský (Max von Sydow) má odvahu a vypracuje profil Občana X.

Mnohem realističtější film než Evilenko. Lépe obsazený a zahraný. Mechanismus Čikatilovy práce není tak urážlivě prostý. A kiksy vyšetřovatelů tak hlupácké. Navíc se nikdo nesnaží divákovi namluvit, že Čikatilo je produktem KSSS. Prostě žádný laciný Rudý rozparovač. Solidních 105 minut kriminálního dramatu, dá-li se tedy o dramatu u "životopisného" filmu mluvit znáte-li alespoň trochu okolnosti případu. Navíc se i naznačuje, že být vyšetřovatelem takových zrůdností není práce jako každá jiná. 8/10

Tenebre aka Unsane aka Under the Eyes of the Assassin (1982)

Mix detektivky, hororu a mystéria od Daria Argenta, jedním slovem giallo - žánr, na jehož úspěchu v 70. a 80. letech minulého století měl Argento velkou zásluhu (spolu s Bavou a Fulcim).

Spousta autorů paperbackových detektivek přežívá jen tak tak, ale hrdinu našeho příběhu Petera Neala (Anthony Franciosa) pomalu začíná jeho úspěch znepokojovat. Někdo v Římě vraždí podle jeho knih jako podle manuálu k ledničce. Když z USA přilétá do Říma propagovat svou novou knihu, vrah začne svou pozornost upínat k lidem ve spisovatelově okolí. Neal se ocitá vraždícímu individuu stále blíž, nebo spíše opačně. Vraždící monstrum se blíží k Nealovi. A ke všemu ho otravuje exmanželka. Nechtěl bych.

110 minut střídavě se stupňujícího a klesajícího napětí a násilí. Spousta času je vyplněna hloupými dialogy a přiznám, že jsem měl docela problém neusnout řed koncem, což by byla škoda. Ten je docela povedený. O hudební doprovod se postarali především Goblin (stejně jako u Suspirie). 6/10

The Crow aka Vrána (1994)

Adaptace komiksu, na které se podílel sám autor komiksu James O'Barr a režíroval Alexander Proyas. V hlavní roli Erica během natáčení filmu (přímo při) zesnulý Brandon Lee, synátor Bruce Leeho.

Detroit, společnost napůl rozvrácená, Halloween klepe na dveře, přichází tradiční součást oslav Devil´s night (něco jako slavnost světel ve Stínadlech), kdy město doslova hoří. V rámci oslav je zabit Eric Draven se snoubenkou. Po roce je přivedena jeho duše zpět Vránou, protože neodešla ani trochu v míru. Draven bere kytaru a vydává se po stopách svých vlastních vrahů. A dává jim okusit vlastní meducínu. A dělá to obvykle velice vtipně.

Hodně temná, atmosférická záležitost, která by možná mohla odsýpat rychleji, ale těch 102 minut stojí za trpělivost. Zvlášť, když Ericův revanš neběží vždy úplně po drátkách. Přece jen vyčkat závěru souboje s hlavou zločinecké organizace Top-Dolarem (dobře zahraný Michaelem Wincottem) stojí za to. 7/10

À l'intérieur aka Inside aka Uvnitř (2007)

Další z francouzských krváků. Jo! Humusárna největší od samého začátku za kterým stojí pánové režiséři Alexandre Bustillo a Julien Maury. Ženy v pokročilém stadiu těhotenství. Fuj.

Fotografka pařížských novin Sarah přežije autonehodu, její manžel/partner nikoliv. Naštěstí se nestalo nic malému dacanovi v bříšku. V Paříži tou dobou zuří nepokoje a rebelie kvůli koincidenciální smrti dvou přičmoudlých imigrantů. Šéfredaktor, tlačí Sarah, aby se vrátila do práce co nejdřív. Ke všemu se blíží Vánoce. Sarah si užívá domácí pohodu, když se do domu začne dobývat nějaká narušitelka. Policejní hlídka ji odradí jen na chvíli.

Kdo je narušitelka v černém? Co chce po Sarah? Opravdu jen zavolat si? Nevíte jak provést improvizovaný císařský řez nůžkami snadno a rychle? Přežije robátko? A matka takto iniciovaný porod? Dorazí policie při druhém útoku včas a zasáhne adekvátně? Staneme se svědky policejní brutality a rasismu? Kdo všechno se připlete do obyčejného občansko-trestného řádění dámy v černém?

Více než 80 minut čisté hrůzy. Říznuté nadbytečnou brutalitou. Francouzi. První půlhodina je celkem o ničem, ale pak už se můžeme vyžívat v řemeslně slušně natočeném krvavém dramatu s nádechem revanše. Podařené, počítám, že mi z toho bylo víc zle než z Martyrs, ale škoda pomalého rozjezdu a vyloženého hlupáctví polucistů, takoví pitomci nejsou ani naši městští opičáci. 7/10

Gosurori shokeinin aka Gothic and Lolita Psycho (2010)

Další kousek z dílny chlapíka jménem Gô Ohara (viz též), dlouhý celých 88 minut..

Městem obchází strašidlo. Nikoli komunismu, ale gotická lolitka, která nemá nic jiného na práci než starat se o svého invalidního otce a zabíjet pečlivě vybrané oběti. První zastávka: ilegální obchod se zbraněmi, oprava: luxusní společenský klub, ve kterém má zábava vyšší prioritu než životy a zdraví bavičů. Rozpoutá se všeobecná šarvátka, tj. všichni proti holce s deštníkem (s vystřelovací čepelí).

Tohle je klasická přeplácaná slonoprasečí míchanice. Něco z revenge filmů, nějaký ten gore, něco málo psychologického dramatu, mysteriózní závěr, parodie na kung-fu filmy. Do správného japonského mainstreamu snad chybí jen chapadélka. Naštěstí. Kdyby to trvalo do hodiny, byla alespoň trochu respektována fyzika a logika, že náboje v zásobníku ubývají, mohlo by to být inteligentní legrace, takhle je to blbost, která zabaví, ale nenadchne. 4/10

Evado (2011)

Hm, studentský nízkorozpočtový film Daniela Pánka. Ty mám nejradši. Mají totiž nedlouhou stopáž, tento naopak celých 77 minut.

Hlavní hrdina Petr (sám Daniel Pánek) je namyšlený lempl, holka se s ním rozchází a vůbec se mu moc nedaří. Když planetu přepadnou mimozemšťané, místo aktivního odporu volí válení se v přepychovém sklepním krytu, kde vzpomíná, jaký byl jeho život předtím. Když mu dojdou nakládané okurky, papírové kapesníčky či zbabělost, rozhodne se, že teda nahoru půjde a bude něco dělat. Stylově se ohákne a jde.

Něco není v pořádku, potkává totiž dost agresivní zombie. Kde se vzaly? Existuje ještě odpor proti okupantům? A kde jsou vlastně emzáci?

Zajímavý námět, solidní zpracování, nad kterým zaplesají fans hraní si na vojáky, dobře vybrané lokace (vybydlené sídliště, ...). Režisér si nelámal hlavu nad tím, co při malém rozpočtu nejde a elegantně vybruslil z největšího problému - z masek emzáků. Škoda, že vše se točí jen kolem jedné postavy s rozporuplným charakterem - měl starost o holku, která ho odkopla, ale jinak byl v krytu sám? To neměl nikoho dalšího na celém širém světě? Jinak solidní post-apo film. 7/10

Clerks II (2006) aka Muži za pultem

Hrdinové filmů Kevina Smithe (viz též Clerks) Dante a Randall se vrací na místo činu. Naposled, protože jejich krámek vyhořel. Otevírá se před nimi celý nový svět ... fastfood Mooby´s, kde se flákají obdobně jako v Quickstopu navíc však otravují kolegy a šéfovou.

Dante má skvělý den, poslední u Mooby´s, stěhuje se na Floridu, bude se ženit a nevěsta dostane věnem dům a Dante práci. Nic mu nemůže ten den zkazit. Snad jen dobrosrdečný Randall. Splní si Dante sny a změní svůj život k lepšímu? Zbaví se konečně koule na noze se jménem Randall Graves? Smíří se Randall s odchodem nejlepšího/jediného kamaráda? Co se stalo s Jayem a mlčenlivým Bobem? Promluví Bob ve správnou chvíli? Kdo nahradí Danteho za kasou a kdo bude lakovat nehty šéfové Becky (Rosario Dawson)? Opravdu stojí filmová trilogie Pán prstenů za pendrek? A co Hvězdné války, Transformers? Jestli vás zajímají názory těchto dvou přátel na filmy, sex a mezidruhovou erotiku, tak se podívejte a smějte se.

P.S. obsazení je prakticky stejné jako v Clerks, jen se mihne navíc pár dalších známých herců v epizodních rolích (Ben Affleck, Ethan Suplee, Jason Lee). 9/10

Suspiria (1977)

Tento horror/thriller netočil nikdo menší než Dario Argento (viz též Dvě ďábelské oči).

Do baletní školy někde v německu přijíždí prý talentovaná mladá (?!) Američanka Suzy, aby se naučila umění bavorského baletu. Ve stejnou doby, kdy přijíždí, ze školy utíká jiná studentka a je zabita ve svém bytě něčím neznámým. Že by jí ten balet šel nějak od ruky, to moc ne. Ani do kolektivu hned nezapadá a navíc se zdá, že baletní škola není jen baletní školou.

Film je po audiovizuální stránce povedený, bohužel nijak zvlášť neodsýpá. Ba přímo až nudí. Ale to už je divák blízko velkého finále, které mu (skoro) vše vynahradí. Doporučuji neprospat poslední cca čtvrthodinu z celkových 98 minut. 6/10

Deus Irae (2010)

Hm, krátkometrážní (13 minut, z toho 3 minuty titulky) exorcistická hříčka argentiského převážně scénáristy než režiséra Pedra Cristianiho (mj. scénář k filmu Moebius - luxusní počin).

Dívku posedne démon, matka objedná úderný vymítačský tým a jde se na věc! Podaří se?

Krátké, atmosférické, leč humorné, technicky ženiální a hlavně krátké. 9/10

Za horâ kaiki gekijô: Kaiki! Shinin shôjo aka Dead Girl Walking

Mladá Sayuri (Ayaka Maeda) umírá na zástavu srdce během zalévání pokojového kvítka. Lékař vyplní úmrtní list, rodina truchlí. Ale ne! Sayuri se vůbec nechová jako mrtvá! Myslí a hýbe se.

Smíří se její rodina s takovou ostudou? Pokusí se Sayuri přesvědčit, že když je někdo mrtvý, tak by měl koukat, aby byl mrtvý a nepotloukat se po ulicích? Uspěje ve světě tanečnic volnějších mravů? Jak dlouho vydrží Sayuri formaldehyd? Bude ho mít vždy dost na udržení své tělesné integrity nebo se začne rozpadat?

Tento krátkometrážní (44 min) avantgardní film Kôji Shiraishiho z roku 2004 (prakticky černobílý s mezititulky pro dívčiny myšlenky) není úplně snadné dokoukat. Děj se vleče (stejně jako Sayuri) a pokud usnete, může se stát, že si na konci budete myslet, že film běží podruhé. Ale klid, má to opravdvý závěr. 6/10

Clerks aka Mladí muži za pultem (1994)

Úsvit režijní kariéry Kevina Smithe (Zack a Miri točí porno, Dogma, Chasing Amy, Clerks 2, seriál Reaper,...) a podařený - zamračený a jakoby nikdy nemělo vyjít slunce.

Dante Hicks (Brian O´Halloran) pracuje jako prodavač v malém krámku. Nedaří se. Místo dne volna bere záskok, a to má hrát odpoledne hokej! Práci mu notně ztěžuje jeho kamarád/kolega Randall Graves (Jeff Anderson), který pokud neuráží zákazníky ve videopůjčovně, kde shodou okolností pracuje, uráží zákazníky v krámku, kde taky pracuje. Dante neocení ani odhalení sexuální historie své současné dívky, ani svatbu své bývalé dívky a ani pohřeb jiné bývalé dívky ho nerozveselí. Do toho Randall a jeho zhovadilé názory na všechno. A ještě musí hrát hokej! A to jsou ještě jenom drobnosti mezi mnoha jinými, které Dante zažije během jednoho velice, velice špatného dne.

Zadaří se mu aspoň v něčem? Překazí svatbu své ex? Pokazí pohřeb své jiné ex? Pořídí si novou ex? Nakope konečně do zadku drogové dealery Jaye a Silent Boba/Mlčenlivého Bobše? Proč Silent Bob nemluví? Mluví vůbec? Stihne Dante hokej? Je v alespoň v něm dobrý? Špatný den? Bude komu facku dát?

U tohoto nízkorozpočtového debutu Kevina Smithe užijete kopec srandy. Nečekejte nic intelektuálského, spíš přímočarou zhovadilost Randalla v ostrém protikladu se seriózním a Dantem, z nichž ani jeden nemá odvahu měnit svůj život. Co kdyby si ho ještě víc pokazili. Pozor na scény s Jayem (Jason Mewes) a Bobem (Kevin Smith), mohli byste dojít k závěru, že fetovat je správné, ááno. 9/10

Evilenko (2004)

Velice volně na motivy skutečného Rudého rozparovače A.R.Čikatila byl natočen v italské produkci Davidem Griecem film s názvem Evilenko. Hlavního hrdinu A.R.Evilenka ztvárnil Malcolm McDowell, jeho hlavní protivníky pak Martin Csokas jako vyšetřovatel Lesjev a Ronald Pickup jako psychoanalytik.

Evilenko pracuje jako učitel ve škole. Dělá dětem zle (zabavil kopací míč s odkazem na komunistické ideály). Jednou se pokusí znásilnit děvčátko přímo ve třídě po vyučování, nepovede se mu to a dostává se do potíží - ředitel zastrašen členstvím Evilenka ve straně nepodniká nic než vynucení Evilenkovy rezignace, který doma svůj konec ve školství vysvětluje antisocialistickým spiknutím. začíná pracovat jako úředník a díky svému vyhrocenému konzervatismu si vyslouží naverbování do služeb KGB a získá tím perfektní krytí pro nicnedělání a cesty po všech čertech. Během nich si vyhlíží další a další oběti. Podle všeho je geniální hypnotizér a našeptávač. Vyšetřovatelé kupí chybu na chybu než je angažován Lesjev a než se během výslechu podezřelých seznámí s psychoanalytikem, který pomáhá i vyšetřuje na vlastní pěst ze zájmu o zkoumání vrahovy osobnosti. Smyčka kolem Evilenka se stahuje.

Vysvětlení motivů Evilenkovy série (53 dětí a žen během let 1984-1990) zní krajně nepravděpodobně a se skutečností nemá nic společného. Spíše bylo třeba v knižní předloze určené nejspíš pro americký trh ukázat, že být stalinistou je špatné, ááno. Stejně tak angažování Lesjeva má podivné pozadí, jako by si mohl vyšetřovatel vybírat, co bude dělat. Krom samotného Evilenka nikdo pořádně nehraje. V reáliích SSSR za Gorbačovovy krutovlády se příliš nevyznám, ale že by měli pornočasopisy? Glasnosť jak má být. Hlavně, že existence vražedného maniaka se veřejně odhalit nesměla. A ve škole, mezi milicionáři a vůbec už se neříkalo soudruhu, ale pane? V 88. roce už byly běžné igelitky?

111 minut kriminálního dramatu, který skončí tak, jak očekáváte a ne jinak. Mimochodem hudební doprovod vytvořil Angelo Badalmenti (film+seriál Městečko Twin Peaks, Mullholand Drive), takže očekávejte solidní audiozážitek, když už neuvidíte žádnou hrůzu a ječet překvapením a popadat dech po dějových zvratech asi nebudete. 6/10

Lepším uměleckým ztvárněním se mi zdá tato píseň od Inferna.

The Call of Cthulhu (2005)

Andrew Leman se s malým rozpočtem pustil do zpracování této slavné povídky z pera H.P.Lovecrafta a docela se mu to povedlo.

Vypraveč příběhu získává jako dědictví po prastrýci složku s materiály o podivných událostech. Navzdory instrukcím se do nich ponoří a v pátrání a rozplétání záhad pokračuje a není to nic snadného. Klasická Lovecraftova zápletka - člověk se nořením do skutečností zahrnující cosi, co ani není bytostí, přesahující lidskou zkušenost, prokousává za hranici té nejdivočejší reality. Vypravěč vypráví o událostech, které se udály v rozmezí několika generací a kterým sám na kloub řijít nedokázal, načež tedy předává štafetový kolík dál.

Film byl celý natočen černobíle s filtry vytvářejícími iluzi starého filmu a je němý. Krom hudebního doprovodu neuslyšíte nic. Mluvené dialogy jsou tedy po vzoru filmů 20. let minulého století nahrazovány mezititulky. Na počátku je jich možná zbytečně mnoho, ale pokud nezná divák předlohu, tak se hodí. Za odvahu pustit se do Lovecrafta, "autenticky dobové" zpracování, sympatickou délku (47 minut) 8/10.

Martyrs (2008)

Hodně ujetá záležitost od Pascala Laugiera. Celé to trochu připomíná kuřimskou kauzu.

V 70. letech ve Francii ze soukromého hobby vězení/mučírny utekla mladá dívka Lucie (Mylène Jampanoï). Po 15 letech najde své věznitele a vykydlí je u nich doma včetně syna flákače a dcery plaveckyně. Její kamarádka Anna (Morjana Alaoui) z dětského domova to neschvaluje, ale přesto přichází Lucii na pomoc před útoky nějakého monstra v podobě milionem jizev poznamenané ženy (?!), ošetřuje ji a uklidňuje. To by normálně vystačilo na celý film, tady jsme teprve na začátku.

Nic není tak jednoduché a prosté, jak se zdá. Všechno je jinak. To diváka napadne už na začátku, kdy něžná polovička věznitelského páru opravuje vodovodní přípojku, zatímco manžel kuchtí snídani. Je jasné, kdo tam nosí kalhoty. Děj a stupeň zhovadilosti se stává s postupem času absurdnějším a nesmyslnějším.

Řemeslné provedení snímku je dobré, jako by se člověk díval na nějaký dokument o fyziologii a psychologii tortury. Vše snižuje snaha o racionální zdůvodnění. I překročení fyziologických limitů člověka se dá v rámci žánru snést. Oceňuji samotný závěr. Vlastně ani nevím, co se nakonec s hlavní hrdinkou Annou stalo. Ale přesto se snaha o vážnost nepovedla. Kdyby film zůstal v rovině "pojďme věznit a mučit mladé dívky , protože je to sranda" a trval třeba o 20 - 30 minut míň, mohl to být docela fajn exploitation relax.

97 minut vycpaných mimořádným blbstvím hlavních hrdinek, "genialitou" věznitelů a logickými chybami v metodách věznění a mučení. Za vizuální zážitek především 7/10.