Spalovač mrtvol aka The Cremator (1968)

Kdo by neznal? Aspoň příběh z dob povinné četby. Že prý kult a jeden z nejlepších našich filmů, životní role Rudolfa Hrušínského a kdo ví co ještě. Velice se mi líbí řeči o "zlatých šedesátých", jaké úžasné filmy se točily a pak se nesměly vysílat, páč byly tak strašně úžasné. Kecy. Kolikrát po revoluci dávali Spalovače mrtvol? Prakticky vůbec. A myslím na nějakém kanále s celorepublikovým pokrytím (Tv Barandov a CS Film tu nejsou tak dlouho). Kolikrát dávali U pěti veverek, Trampoty oficiála Tříšky nebo Hostinec u kulatého stolu? Cca dvacetkrát. Nebo Antona Špelce, ostrostřelce odhadem 3x za rok. Takže zlatá čtyřicátá!

Ve zkratce: Pan Kopfrkingl (R. Hrušínský) má nejenom divné příjmení, ale navíc i krajně nestabilní osobnost. Během krátké doby na konci třicátých let pod (velice) mírným tlakem událostí ve světě (pravděpodobně se myslí vývoj v Německu) stává echtovním nacistou. Přitom se stále drží žvástů o Tibetu a dokonce je neváhá šířit. Vše a všichni musí stranou, pan Kopfrkingl dělá kariéru!

Docela podařená komedie, ha, mělo to být psychologické drama, kde udělal soudruh Herz chybu? Scéna s věšením člověka je udělaná tak, že se musí smát, no co to je? Že to má temnou atmosféru? Bodejť, když je to černobílé a natočené v krematoriu (Pardubice), to se dělá pak samo. Že někdo ve vedlejších rolích zářil? Kdyby film nebyl postavený na jedné postavě tak možná. A že ve vedlejších rolích bylo hvězd (Ilja Prachař, Chramostová, Menzel, Carmen Majerová, ...). Kdo se mi ve filmu hodně líbil, byli Menšík s Myslíkovou jako manželé hlupačka a cholerik a mladý Jan Kraus sosající na slavnostním obědě víncko, načež dostal, tuším, lepanec.

Docela jsem se nudil prakticky plných 96 minut. Oceňuju kameru a shledávám, že pro mě tyhle psychologické blbosti (filmy, knihy) asi nejsou. 4/10

Antropophagus aka The Grim Reaper aka The Savage Island aka Man Beast aka Antropofág (1980)

Hned na počátku říkám, že jsem měl moc velká očekávání. Někde se o četl o nechutnostech, které Joe D´Amato točí, a toto měla být jedna z největších. Možná tehdy, dnes rozhodně ne.

Poměrně tuctový příběh: partička turistů se shodou náhod zastaví na ostrově, kde stojí před záhadou, proč nikoho z obyvatel není vidět. Obyvatelé nejsou. Ani mrtvá těla. A loď uplavala ... i s těhotnou manželkou jednoho z nich., líbilo se mi, jak manžel bez váhání vyrazil na výlet s ostatními a nechal tam Maggie s vymknutým kotníkem dřepět v péči řeckého kapitána Z názvu je jasné, o co jde. Když mizí jeden za druhým, a Daniel mezitím balí Jolie, která je do toho pekla zatáhla, Carol (Zora Ulla Kesllerová - znáte z Fešáka Huberta) hysterčí a dělá hovadiny.

Přežije někdo? Kdo, co (George Eastman - hvězda spaghetti westernů) a proč na ostrově vraždí? Dozvíme se to? Kde jsou nechutnosti? Není to náhodou placená reklama na dovolenou v Řecku/koupi ostrova v Egejském moři?

Zbytečně dlouhé, efekty nic moc, zvukař by si měl lisknout za zvuk "německá turistka v nevkusných bikinách plavčí v moři" a osvětlovač za scény se svíčkou a lampou - na stěně jsou mimo stínů postav i jejich stíny! Ovšem Marcello Giombini se jako skladatel vyznamenal, Návštěvníky s hudbou Karla Svobody znáte. Tak vynásobte to stokrát a stále ještě není tak dramatická a zároveň akční jako v tomhle díle, přitom spád to má až posledních 15 minut. Ale nenechte se odradit, třeba pro někoho se to stane pokladem italské filmografie. 5/10

Zankoku Hanten aka Cruel Restaurant (2008)

Opravdová lahůdka z dílny režiséra jménem Koji Kawano. Mňam. Zpočátku jsem si myslel, že půjde o laciný slasher říznutý krimi. Ovšem tohle je zároveň pocta a hozená rukavice parodiím typu Kill Bill. Jako bych viděl japonského Tarantina s lišáckým úšklebkem, dokud ještě netočil úplné sračky.

V jisté restauraci dělají věhlasné Tougenské taštičky (cosi jako ravioli, asi) a zároveň se v okolí ztrácejí lidé a čas od času se zas nacházejí jejich části. Pozůstalí, polucie, tisk začínají kolem kuchyně slídit. Opravdu kuchař Chin (Sakae Yamazaki) vaří z lidí? Je to kýžené tajemství Tougenu, které se majitelka Lin (Mihiro) naučila během tvrdého (ale opravdu) výcviku u Mistra Hoi (Kêsuke)? Nebo je vše jinak a opravdu stačí tři druhu vepřového a ... Miluje Chin Lin nebo jen plní povinnost? Opravdu jsou japonští muži takoví sráči (čest Mistru Hoi), jak se v tomhle filmu ukazuje? Jen víc tsunami a větších!

Dlouho jsem nebyl nadšený nějakým filmem tak jako z tohoto. Dokonce jsem ochotný se na něj někdy ještě podívat, což obvykle nejsem kromě kousků jako Ichi the Killer, Nekromantik I+II a Jen ho nechte, ať se bojí.

Jemným japonským humorem protkané scény znásilnění se střídají s poctivými záblesky krimi a slasherové parodie na filmy o výcviku bojových umění. K tomu soundtrack vtipně postavený mimo jiné na melodiích z Mission Imposible. Japonky vypadají dobře, krom té "školačky" ze scény s cca 40 porcemi taštiček (je na školačku stará), polucisté jsou za blbečky, prostě všechno jak má být. 9/10

El Ataque de los Muertos Sin Ojos aka The Return of the Evil Dead aka Attack of the Blind Dead aka Die Auferstehung der reitenden Leichen aka Die Rü

Není to tak dávno, kdy jsme tu měli dílko Amanda de Ossoria La Noche del Terror Ciego. Toto je druhý z jeho tetralogie o zombie templářích.Že by nějak navazoval, to teda ne. Akorát na úvod je jakési vysvětlení, kde
se ti templáři vzali a proč skončili, jak skončili. Co opět chybí, je, kde se vzali jejich koně.

V malé portugalské vesničce se schyluje k slavnosti ohně. Tj. k alegorickému upalování templářů. Místní zvoník/místní blázen je pro větší legraci lynčován a je zachráněn jakousi Monchou. Starosta Duncan objednal profipyrotechnika, aby ohňostroj přispěl k větší slávě vsi. To netuší, že se Capitan velice dobře zná s jeho snoubenkou Vivian. Že by se rýsoval milostný trojúhelník? Nebo dokonce čtverec (starostův nohsled Dacosta se taky zálibně olizuje)?

První film se teda líbil víc. Měl víc atmosféry, méně postav, méně se v něm mluvilo a celkově byl temnější. Navíc se v druhém filmu série objevuje docela zásadní nesrovnalost v "modu operandi et vivendi" templářských zombie. Tento film více než hororem je psychologickým - tvrdí se, že v krizi se projevují opravdové charaktery lidí, a tento film je na tomto postulátu postaven.

Kdo selže? Kdo selže víc? Kdo dřív? Opustí Vivian starostu? Vrátí se ke Capitanovi nebo zkusí štěstí s Duncanem? Je opravdu zvoník blázen nebo se tak jenom chová a vypadá? Opravdu musí hlavní hrdinka filmů v této sérii být zrzka? To v Portugalsku a Španělsku 70. let bylo takové peklo, že nebyla k dostání ani pořádná umělá krev? Posalazarovské Portugalsko sice bylo chudé a Francovo Španělsko taky, ale až tak?

Za bídné efekty, nenavázání na předchozí film a tím i zahození solidního námětu, a černobílé postavy (ultrahajzl vs. ultradobrák/ultrablbec) body dolů. Za solidní soundtrack a přijatelnou délku (91 minut) naopak nahoru. 6/10

Saigo-no-bansan aka The Last Supper (2005)

Film podle románu Kei Ohishiho, japonský! Fix! Tohle jsem měl shlédnuté napsané dlouho, ale nechtělo se mi to přepsat definitivně.

Ocitáme se na natáčení televizního pořadu o slavném plastickém chirurgovi. Moderátorka si myslí, že ji doktor "BOŽÍ RUKA" tahá za nos, když označí servírované maso (řízek v trojobalu) za lidské maso. Strašná sranda. Divák už tuší, kde je pravda. Že by si bral práci domů?

Možná jsem zvrácený, ale po všech těch filmech a absolvovaných akcích (čundry, kapelní soustředění) mi nepřijde večeře ve společnosti hlavy krásné Japonky ani trochu pohoršující. Na druhou stranu vyrábět škvarky z lidského tuku je moc. Počítám, že by stejně smrděly rybinou páč se Japonci furt cpou rybama. Bez chleba!? Japonci jsou divný národ. Jen víc tsunami a větších.

Bohužel film přechází v půlce z kategorie "tak to opravdu je" do kategorie "nesmysl, tohle nemůže být". Snad ani v Japonsku. Škoda, že děj takhle sfantasmagořili. Třeba hlavní hrdina, kanibal, je tak nějak sympatický a vyloženě kladná postava. Fakt to tak mělo vyznít? Jinak film působí docela lacině (efekty) a nic moc brutálního na něm není. Řekněme, že těch 92 minut nebylo úplně ztracených, minámálně teď vím, že existují "kluby", do kterých není radno jít najezený. 5/10.

Horror of Dracula aka Dracula (1958)

První z hammerovské série filmů s Christopherem Lee jako Draculou a Peterem Cushingem jako Van Helsingem. Šestý ze série, tu byl včera. Režie Terence Fischer.

Příběh podle Stokera je dostatečně známý, ale v tomto zpracování je neskutečně zkreslený, víc zkreslený byl snad jen v Nosferatu, eine Symphonie des Grauens, což al ebylo způsobeno potížemi s autorským právem. Třeba Jonathan se vydává za knihovníka a k hraběti jede s temným úmyslem ho zprovodit ze světa. Akci zprasí, zemře, ale každopádně hraběte nasejří. Ten se vydá pomstít jeho snoubence Lucy. Pak už příběh je úplně pervertovaný (jména, místa, vztahy mez postavami).

Upřímně jsem čekal něco víc. Zvlášť od Leeho. Tenhle Dracula se mu, myslím, nepovedl. Vypadá moc mladistvě a vůbec je moc akční - bere schody po dvou - kde je důstojnost? Cushing naopak exceluje, je to taková západní Josef Kemr.

Solidní je tradičně hudba, to filmy z těch časů mají skoro automaticky. Co bych filmu hodně vyčetl, je výprava - hradní exteriér ani interiér nemá ani zrno´ko ponurosti, která by sídlu dobytka nejtemnějšího slušela. Atmosféra
veškerá žádná. Čekal jsem víc, ale cením si krátké stopáže - 82 minut. Ve finále tedy 5/10.

Dracula A.D. 1972 aka Drákula roku 72´(1972)

Říkejte tomu klidně britský týden s Hammer Film Production. Šestý ze série sedmi filmů s Drákulou.

Drákula (Chritopher Lee) podléhá ve směšném souboji s profesorem Van Helsingem velice směšnou smrtí. Van Helsing (Peter Cushing) taky. Naštěstí se poblíž potlouká Drákulův poskok, který uchová jeho popel a dřevěný kolík. To se píše rok 1872. Plesk! Ocitáme se v roce 1972, zase v Londýně, kocháme se nablýskaností City, špinavostí dělnických čtvrtí a všudypřítomnými hipíky, vlastně, ocitáme se na pořádné hippie pařbě.

Potomek Drakulova poskoka Johnny Alucard (Christopher Neame) se infiltruje do jednotky znuděné mládeže jako klasický představitel stylu barok/romantik* a po fiasku s minulou pařbou (policie přijela dřív než by čekali) navrhuje černou mši. Po počátečním zdráhání parta souhlasí. A začnou se dít věci. Přesně 100 po výše zmíněném
souboji je Drákula vzkříšen a jde po Van Helsingových potomcích, prapravnučkou s velkými balónky (členka Johnnyho party - Stephanie Beacham) počínaje, jejím dědečkem (vnukem profesora Van Helsinga) profesorem Van Helsingem (Peter Cushing) konče. Alucard je ovšem neschopný a tak jsou i nějaké "collateral damages".

Podaří se Drákulovi srovnat skóre s van Helsingovými? Nebo ho zase Van Helsing nějak srandovně zabije? Zachrání ještě Jessicu? A co Johnny? Mrtvej? Dostane zaslouženou odměnu od hraběte? A co policie, vyšetří podivné případy úmrtí mladých žen v Chelsea? Nebude házet Van Helsingovi klacky pod nohy? Bude znovu otevřena kavárna Cavern?

Vetšinu těchto otázek vám zodpoví sledování tohoto 92 minut dlouhého krimihororu. Někdo na nekonečnou psychedelickou pařbu na začátku nadává, pro mě to byly nejkrásnější minuty filmu ... Solidní počin, který docela rychle uteče. Skoro bych věřil, že to tak v sedmdesátých letech na prohnilém západě bylo. 7/10. Oprava, za excelentní výkon Petera Cushinga 8/10. Oprava, za to, že Drákula netančil s funky prsatýma holkama 7/10.

* srovnej se stylem tzv. gotiků - prochcané lněné košile, opasky na uzel, nepěstěný plnovous, případně krejzl.