El Ataque de los Muertos Sin Ojos aka The Return of the Evil Dead aka Attack of the Blind Dead aka Die Auferstehung der reitenden Leichen aka Die Rü

Není to tak dávno, kdy jsme tu měli dílko Amanda de Ossoria La Noche del Terror Ciego. Toto je druhý z jeho tetralogie o zombie templářích.Že by nějak navazoval, to teda ne. Akorát na úvod je jakési vysvětlení, kde
se ti templáři vzali a proč skončili, jak skončili. Co opět chybí, je, kde se vzali jejich koně.

V malé portugalské vesničce se schyluje k slavnosti ohně. Tj. k alegorickému upalování templářů. Místní zvoník/místní blázen je pro větší legraci lynčován a je zachráněn jakousi Monchou. Starosta Duncan objednal profipyrotechnika, aby ohňostroj přispěl k větší slávě vsi. To netuší, že se Capitan velice dobře zná s jeho snoubenkou Vivian. Že by se rýsoval milostný trojúhelník? Nebo dokonce čtverec (starostův nohsled Dacosta se taky zálibně olizuje)?

První film se teda líbil víc. Měl víc atmosféry, méně postav, méně se v něm mluvilo a celkově byl temnější. Navíc se v druhém filmu série objevuje docela zásadní nesrovnalost v "modu operandi et vivendi" templářských zombie. Tento film více než hororem je psychologickým - tvrdí se, že v krizi se projevují opravdové charaktery lidí, a tento film je na tomto postulátu postaven.

Kdo selže? Kdo selže víc? Kdo dřív? Opustí Vivian starostu? Vrátí se ke Capitanovi nebo zkusí štěstí s Duncanem? Je opravdu zvoník blázen nebo se tak jenom chová a vypadá? Opravdu musí hlavní hrdinka filmů v této sérii být zrzka? To v Portugalsku a Španělsku 70. let bylo takové peklo, že nebyla k dostání ani pořádná umělá krev? Posalazarovské Portugalsko sice bylo chudé a Francovo Španělsko taky, ale až tak?

Za bídné efekty, nenavázání na předchozí film a tím i zahození solidního námětu, a černobílé postavy (ultrahajzl vs. ultradobrák/ultrablbec) body dolů. Za solidní soundtrack a přijatelnou délku (91 minut) naopak nahoru. 6/10

Saigo-no-bansan aka The Last Supper (2005)

Film podle románu Kei Ohishiho, japonský! Fix! Tohle jsem měl shlédnuté napsané dlouho, ale nechtělo se mi to přepsat definitivně.

Ocitáme se na natáčení televizního pořadu o slavném plastickém chirurgovi. Moderátorka si myslí, že ji doktor "BOŽÍ RUKA" tahá za nos, když označí servírované maso (řízek v trojobalu) za lidské maso. Strašná sranda. Divák už tuší, kde je pravda. Že by si bral práci domů?

Možná jsem zvrácený, ale po všech těch filmech a absolvovaných akcích (čundry, kapelní soustředění) mi nepřijde večeře ve společnosti hlavy krásné Japonky ani trochu pohoršující. Na druhou stranu vyrábět škvarky z lidského tuku je moc. Počítám, že by stejně smrděly rybinou páč se Japonci furt cpou rybama. Bez chleba!? Japonci jsou divný národ. Jen víc tsunami a větších.

Bohužel film přechází v půlce z kategorie "tak to opravdu je" do kategorie "nesmysl, tohle nemůže být". Snad ani v Japonsku. Škoda, že děj takhle sfantasmagořili. Třeba hlavní hrdina, kanibal, je tak nějak sympatický a vyloženě kladná postava. Fakt to tak mělo vyznít? Jinak film působí docela lacině (efekty) a nic moc brutálního na něm není. Řekněme, že těch 92 minut nebylo úplně ztracených, minámálně teď vím, že existují "kluby", do kterých není radno jít najezený. 5/10.

Horror of Dracula aka Dracula (1958)

První z hammerovské série filmů s Christopherem Lee jako Draculou a Peterem Cushingem jako Van Helsingem. Šestý ze série, tu byl včera. Režie Terence Fischer.

Příběh podle Stokera je dostatečně známý, ale v tomto zpracování je neskutečně zkreslený, víc zkreslený byl snad jen v Nosferatu, eine Symphonie des Grauens, což al ebylo způsobeno potížemi s autorským právem. Třeba Jonathan se vydává za knihovníka a k hraběti jede s temným úmyslem ho zprovodit ze světa. Akci zprasí, zemře, ale každopádně hraběte nasejří. Ten se vydá pomstít jeho snoubence Lucy. Pak už příběh je úplně pervertovaný (jména, místa, vztahy mez postavami).

Upřímně jsem čekal něco víc. Zvlášť od Leeho. Tenhle Dracula se mu, myslím, nepovedl. Vypadá moc mladistvě a vůbec je moc akční - bere schody po dvou - kde je důstojnost? Cushing naopak exceluje, je to taková západní Josef Kemr.

Solidní je tradičně hudba, to filmy z těch časů mají skoro automaticky. Co bych filmu hodně vyčetl, je výprava - hradní exteriér ani interiér nemá ani zrno´ko ponurosti, která by sídlu dobytka nejtemnějšího slušela. Atmosféra
veškerá žádná. Čekal jsem víc, ale cením si krátké stopáže - 82 minut. Ve finále tedy 5/10.

Dracula A.D. 1972 aka Drákula roku 72´(1972)

Říkejte tomu klidně britský týden s Hammer Film Production. Šestý ze série sedmi filmů s Drákulou.

Drákula (Chritopher Lee) podléhá ve směšném souboji s profesorem Van Helsingem velice směšnou smrtí. Van Helsing (Peter Cushing) taky. Naštěstí se poblíž potlouká Drákulův poskok, který uchová jeho popel a dřevěný kolík. To se píše rok 1872. Plesk! Ocitáme se v roce 1972, zase v Londýně, kocháme se nablýskaností City, špinavostí dělnických čtvrtí a všudypřítomnými hipíky, vlastně, ocitáme se na pořádné hippie pařbě.

Potomek Drakulova poskoka Johnny Alucard (Christopher Neame) se infiltruje do jednotky znuděné mládeže jako klasický představitel stylu barok/romantik* a po fiasku s minulou pařbou (policie přijela dřív než by čekali) navrhuje černou mši. Po počátečním zdráhání parta souhlasí. A začnou se dít věci. Přesně 100 po výše zmíněném
souboji je Drákula vzkříšen a jde po Van Helsingových potomcích, prapravnučkou s velkými balónky (členka Johnnyho party - Stephanie Beacham) počínaje, jejím dědečkem (vnukem profesora Van Helsinga) profesorem Van Helsingem (Peter Cushing) konče. Alucard je ovšem neschopný a tak jsou i nějaké "collateral damages".

Podaří se Drákulovi srovnat skóre s van Helsingovými? Nebo ho zase Van Helsing nějak srandovně zabije? Zachrání ještě Jessicu? A co Johnny? Mrtvej? Dostane zaslouženou odměnu od hraběte? A co policie, vyšetří podivné případy úmrtí mladých žen v Chelsea? Nebude házet Van Helsingovi klacky pod nohy? Bude znovu otevřena kavárna Cavern?

Vetšinu těchto otázek vám zodpoví sledování tohoto 92 minut dlouhého krimihororu. Někdo na nekonečnou psychedelickou pařbu na začátku nadává, pro mě to byly nejkrásnější minuty filmu ... Solidní počin, který docela rychle uteče. Skoro bych věřil, že to tak v sedmdesátých letech na prohnilém západě bylo. 7/10. Oprava, za excelentní výkon Petera Cushinga 8/10. Oprava, za to, že Drákula netančil s funky prsatýma holkama 7/10.

* srovnej se stylem tzv. gotiků - prochcané lněné košile, opasky na uzel, nepěstěný plnovous, případně krejzl.

The Phantom of the Opera aka Fantom opery (1962)

Britská klasika mysteriosního žánru z dílny Hammer films v režii Terence Fishera s několikrát zfilmovaný příběhem podle předlohy G. Lerouxe.

Lord Ambrose D´Arcy (autor), Harry Hunter (producent) a Lattimer se chystají uvést novou operu Johanka z Arku. Ale jakoby samotná opera byla proti tomu. Ztrácejí se a samovolně ničí věci, kulisy, kostýmy, ze zdi mluví záhadný hlas, občas se zjevuje "duch". Hvězdná (Edward de Souza) zpěvačka definitivně končí, když se při premiéře zhoupne do jeviště oběšenec. Hunter na konkurzu vybírá Christine (Heather Sears), starý obšourník D´Arcy (Michael Gough) se jí pokouší zlákat pod průhlednou záminkou k nemravnostem. Hunter ji zachrání a vyslouží tím oběma padáka. Když padáka dostanou skoro všichni, Lattimer (Thorley Walters) donutí D´Arcyho souhlasit s jejich návratem, zpěvačka však mizí. Hunter je na stopě Fantomovi (Herbert Lom).

Rozluští Hunter záhadu, kdo a proč sabotuje operu? Zachrání Christine? Včas? Bude D´Arcy za svou aroganci ztrestán? Je opravdu takový hajzl? A co Fantom? Získá si sympatie a pozná nové přátele? Bude opera mít sukces?

Ofiviálně tento film má mít 84 minut, asi jsem viděl zkrácenou verzi (80 minut) a i ta se mohla zkrátit o redundantní operní scénky. Klasický příběh dobra a zla kýčovitě jasně vykreslených (příspěvek Hammer Films) ověnčený podivnými dialogy a korunovaný závěrem, kde je vše vysvětleno, aby i naprostý blbec pochopil, co tuší už od třetiny filmu. Oceňuji scény z dámské šatny viktoriánské éry, takže 7/10.

The Innocents aka Suspense aka Neviňátka (1961)

Tento britský horor/thriller Jacka Claytona s geniálním scénářem Trumana Capoteho je prý klasika. Zaslouží si to označení.

Majstrštyk Debory Kerr v roli guvernantky čili česky vychovatelky dvou osiřelých dětí, o které se jejich zámožný strýc starat odmítá (cáluje, ale špinit ruce si s nimi nebude). Slečna Giddensová nastupuje na místo tragicky zemřelé předchůdkyně a zpočátku se jí práce s dětmi (Miles a Flora) na zámku v gotickém slohu na britském venkově líbí. Postupně začíná cítit něco neblahého v chování dětí a přiznejme si spolu s Rychlými šípy, že "se tam začíná trochu bát". Od služky paní Grose vyzvídá, jak to na zánku bylo než přijela, kdo byl pan Quint, který měl na Milese až démonický vliv, kdo byla její nešťastná předchůdkyně, jaký byzbožný vztah spolu měli než oba tragicky zemřeli, ale zemřeli hned a definitivně? Slečna Giddensová si už není jistá, začíná strkat nos do věcí, do kterých jí nic není, a tady začíná její vlastní tragédie.

Film se sice od počátku vleče, děj nijak zvlášť nezrychlí ani později, ale přesto těch 100 minut uběhne docela rychle. Film je postavený především na práci kamery, zvukového doprovodu a hereckých výkonech Debory Kerr a Martina Stephense (Miles). Nečekejte žádné baf zpoza rohu nebo křoví ani krev a střeva a nevysvětlitelné jevy. Připravte se na úzkost a psychickou sebedestrukci až do morku kostí. 8/10

Twins of Evil aka Dcery zla aka The Gemini Twins aka The Virgin Vampires aka Twins Of Dracula (1971)

Tento film z produkce Hammer Films jsem si ke shlédnutí vybral kvůli názvu a byl jsem příjemně překvapen, čekal jsem něco lacinějšího.

Do městečka v podhradí hradu Karstein přijíždí do opatrovnictví Gustava Weila (Peter Cushing) jeho dvě neteře. Z Benátek si přivážejí poněkud volnější mravy na Anglii 16. - 17. století. Jejich strýc nelibě nese jejich chování a oblékání. Ale má jiné starosti - jako předseda bratrstva, které potírá ďáblovy pomocníky a pomocnice (čti čarodějnice) stojí před záhadou umírajících mladíků a mizících dívek. Má tip na jednu čarodějnici, ale její upálení musí po konfrontaci s jejím souložníkem (hrabě Karnstein) odložit, přinejmenším do rána, tehdy se skupinou jezdců nedá dívce šanci. Hrabě Karnstein je znuděný mladý hejsek a když se dozvídá, že Weil má u sebe doma
dvojčátka Marii a Friedu (rozkošná, bujná, neposedná, prostě děvka) v podání sester Collinsonových, dostane na ně zálusk.

Zastaví někdo zlovolnéo Karnsteina? Zastaví někdo fanatického Weila před upalováním všeho, co má sukni bez manžela v bratrstvu? Upálí nakonec i svoje dcery? A manželku? Stane se z něj bezbožník největší?

To se dozvíte, když se podíváte na tento 87 minut dlouhý britský hororový snímek Johna Hougha s úžasným soundtrackem z dílny Harryho Robinsona. Film je něco jako mix Popelky a Kladiva na čarodějnice, akorát v něm je méně erotických scén. Děj má spád, přestože je divákovi předkládáno zbytečně mnoho vysvětlujících odboček k nepodstatným detailům. Co atmosféře filmu škodí, je natáčení "nočních scén" prakticky za plného světla (něco jako Major Zeman - Sladké I). Jinak docela příjemná odpočinková záležitost. 8/10