Dnes jsem shlédl film Grega Corarita (podle jeho románu) The Sadistic Hypnotist známý též jako Wanda, the Sadistic Hypnotist z roku 1969. Během předlouhých úvodních titulků podepřených klasickými rockovými melodiemi, které složil Al Quick a nahráli "The Masochists", možná nabudete dojmu, že půjde o jeden z klasických amerických road-movies. Hudba (směs jižanského rocku a blues) opravdu evokuje cestu (vlakem po tratích, kde ještě jsou pražce cítit a slyšet).
Na začátku vidíme muže, který při pohledu do výkladní skříně se soškami vidí řadu žen, samozřejmě nahých. Má bujnou fantasii? Je zfetovaný? Oboje? Nechte se překvapit! O chvíli později jej vidíme, jak usedá v kině a sleduje jakýsi pornodokument/film a usosává kolu. Dokument se zabývá šmírákém sledujícím coury na nudapláži, které dokazují svou vysokou kulturní úroveň klobouky ve vlasteckých barvách, čtením Washington Post, Turner´s Diary a Playboye. Po tomto krátkém dokumentu následuje hlavní film: Miss Dikey Dikeman. Takže film ve filmu.
Mladý muž (Sylvester) je po autonehodě ošetřen dvěma mladými ženami a je uložen do postele. Dále víme, že v jejich domě je mnoho doplňků z kůže. Muž se probouzí a má pochopitelně mnoho otázek, ale je umlčen brunetou (že bude z dvojice dominantní usuzujeme podle toho, že třímá jeden ze zmíněných doplňků - bičík). A kdyby to nebylo jasné z její přehnané artikulace a hyperbolické mimiky, tak je to Wanda, příjmením Sadistická Hypnotisérka, hraje ji mimořádně špatně Katharine Shubeck. Její blond kamarádka (Greta, představuje ji Janine Sweet) naopak je milá tak akorát.
Jen, co si Sylvester odpočine, začne "mučení". Film má být komedií a tak také Wandino mlácení k posteli přivázaného Slye vypadá. Komické jsou nejen napodobení a kostýmy (a jejich časté převlékání), ale především dialogy. Připomínají českou BDSM produkci začátku 90. let. Pak jde Slye s děvčaty na procházku kolem panství a s pouty na nohou mu to moc nejde (má je mimochodem dost na volno). Vůbec je to simulant. Jeho postrčení do bazénu, topení se, volání (žertem?) o pomoc je jako z estrády žáků prvního stupně základní školy. Nakonec je Gretou zachráněn.
Kolem 25. minuty film začíná dostávat spád, přijíždí auto plné cour v plavkách, které jdou do minuty dolů. Chyba lávky! Hrátky v bazénu za zvuků hammondek silně připomínají finální scénu ze švédského či dánského filmového hitu z čas hippies Jomfruens i Tegn. Dlouhé a nudné! Mimochodem nudí se i divák v kině (pravděpodobně Greg Corarito) - co natočil to má. Wanda, Greta a 5 bezejmenných kamardek se pak baví striptýzem, ke kterému Wanda hypnoticky přinutila náhodnou podomní prodejkyni kosmetiky a opět je třeba říct jasné ne hammondkám! Dívky se z rádia dozvídají o vyhlášeném pátrání po nebezpečném przniteli. Zábavu to nezastaví ani na chvíli.
Wanda nutí dívky k různým darebnostem, např.: "nýčko si lesba, chovej se podle toho nebo vedle v pokoji je svázaný chlápek, jdi a znásilni ho." Samozřejmě ta scéna je strašná. Tou dobou vidíme pravděpodobného prznitele, jak se nalévá kořalkou ve Wandině domě a přehrabuje gramodesky. Slye má obvykle blbé řeči, ale když za ním přijde Greta neprotestuje ani trochu. Idylu ukončí Wanda. Prznitel, který se ve filmu nazývá Maniak si půjčuje nějaké Wandiny hračky a stále pije. Hlášení z rádia upřesní, že je kudrnatý a závislý na alkoholu a jiných drogách. Super.
Ihned poté naběhne do pokoje s courami a naprosto náhodně je bičuje - opravdu by nebyl přemožen 7 ženami? A co Wandiny přesvědčovací schopnosti. Křik cour a ďábelský smích Maniaka je nahraný na smyčce - jako křik dětí v Ikee. Větší smysl pak dává, když se ženy navzájem svazují pod pohrůžkou zastřelení - maniak má pistoli! Maniak se skvěle baví, když najde Slye přivázáného k posteli. Pak se dozví, že Wanda má v domě LSD: "Omamné látky? Kde? Kde?" Bičovaná Wanda mu nic neřekne, zrádecký Slye tedy nasměruje pozornost Maniaka na Gretu a připojí se kopáním?! Společně pak prohledávají kuchyň. Bingo! Chtěl bych vidět někoho, kdo má LSD v lahvičce s velkým nápisem LSD.
Chlapci se chtějí bavit, baští LSD jako lentilky a Maniak dává Sylvesterovi možnost vybrat si couru k zneuctění. Je pěkně vybíravý. Tou dobou už mají oba pozměněné vnímaní a dochází k atomovému výbuchu potlačených talentů a představ - po neumělých pokusech na poli bodypaintingu (vesmě hippie vzory a symboly) dojde k rozmazání barev a olejování cour navzájem - to vše v hlavě Slye. Slye si vybral Wandu, Maniak Gretu. Dále vidíme rychlé střídání reality (prznění, kterému se žádná nebrání) a představ. Pomstí se Slye za předešlá "mučení"? Co udělá Maniak až mu dojde fet? Jak skončí nebohá Greta? To už bych prozradil příliš. Nerad bych někomu pokazil sledování toho "díla". Prozradím, že divák z kina odejde a podle všeho mu není líto, že film
skončil (ve filmu). Mimochodem má dopravní nehodu, ke které se nachomýtnou dvě mladé ženy ...
Nejlepší herecký výkon ve filmu podala jednoznačně Lynn Harris, která hrála první ze "soch" ve výkladní skříni - tu v zelených plavkách. Jinak film je produktem doby, éry hippies. Místo aby Corarito bojoval proti komunismu ve Vietnamu nebo antikomunismu v Kambodži tak točil hovadiny.
A hipíci na to chodili do kina! Dávám 1/10 a to za milosrdných 69 minut stopáže a za film ve filmu plus použití zvukových smyček.
Žádné komentáře:
Okomentovat