Les Nuits de Dracula aka "Jess Franco´s" Count Dracula (1970)
Tentokrát jsem se díval na příběh Draculy ztvárněný Jessem Francem, a je třeba říct, že rozhodně nejde o jeden z nespočtu béčkových filmů tohoto extrémně kreativního pána - je to hvězdně obsazený filmový počin - jména jako Christopher Lee (hrabě Dracula), Herbert Lom (van Helsing) a Klaus Kinski (Reinfield) snad stačí, ne?
Začátek příběhu se nijak neliší od knižní předlohy Brama Stokera (pomíjím, že film není natočen formou deníku). Londýnský skoroprávník Jonathan přijíždí za svým klientem na jeho hrad. Cestou je nesčetněkrát varován lidmi (zde zaráží fakt, že kdejaký vesničan v Rumunku 19. století umí anglicky) i podivnými úkazy - třeba když mysteriosní kočí poslaný hrabětem zahání smečku vlků - zde se projevila genialita tvůrce - místo vlků jsou použiti němečtí ovčáci a Franco se to ani nesnaží skrývat. Nabízí se otázka: je snad kočí sám hrabě? Kdo zná příběh ten ví.
Jonathan je na hradě přivítán a ubytován samotným hrabětem a pří té příležitosti si všimne, že Draculův obraz se neodráží od zrcadla, ale na nic se neptá. Klient je klient a jde spát. Další den obtěžuje hraběte nesmyslnými otázkami: proč se stěhuje do Anglie a opouští rodinné sídlo, tak krásný hrad? proč stěhování nevyřídil poštou lacněji? Později zjistí, že se stal Draculovým vězněm. Zkoumá tedy pokoj a kochá se výhledem z okna do rokle. Je napaden netopýrem. Tehdy dochází ke klasickým scénám jako je napadení 3 zplozenkyněmi ďábla, kdy se ukazuje, že hrabě není až takový hajzl - zachraňuje Jonathana a 3 bytostem z pekel (řeziva, přesně podle knižní předlohy) předhazuje místo něj plačící dítě v pytli. Dvě mouchy jednou ranou - zachraňuje Jonathana pro sebe a na hradě je konečně ticho a klid.
Jonathan se probouzí a není si jist rozdílem mezi skutečností a zlým snem. Že se něco děje zjišťuje ze dvou ranek na krku. Vylézá oknem na chatrný hradní ochoz a s nasazením života leze do komnat hraběte. Ejhle! Bedny. Ne švédské, prostě bedny. A 3+1 rakev (bez Donutila). Otevírá nejzdobnější - v ní leží hrabě. Po obsahu dalších tří se nepídí, možná tuší, že tam jsou ony tři pekelné dívky. Skokem z ochozu na přístupovou cestu utíká z hradu a my se s Jonathanem dále setkáme až při jeho probuzení ve speciální klinice Dr. Van Helsinga, kde je v péči Dr. Sewarda (hrubý rozpor s knihou). Seward v knize je vskutku psychiatrem, ale na své klinice. Van Heling pak je lékařem extra třídy a Sewardovým přítelem z Holandska. Nevadí.
Ve stejném ústavu dlí zoofágní magor Reinfield, který jako první vycítí, že "On přichází" a vyhlíží jej z okna v zahradě domu, který byl dlouho prázdný a nyní byl koupen novým majitelem. Prozradím, že majitelem je hrabě D., což by jistě poznal i nebystrý divák podle dřevěných beden. Film vynechává pasáž o mysteriosní pouti beden do Anglie, což je škoda. Konečně na scénu vstupuje Mína (Jonathanova snoubenka) a její přítelkyně Lucy. lucy je ve spánku lákána hlasem a za oknem vidíme siluetu netopýra. Ztvárnění netopýry létajího za oknem bije svým neuměteltvím do očí. V náměsíčném stavu odchází z domu a vrací se do postele v jiném stavu - malátná, apatická, s příznaky velké ztráty krve a 2 rankami na štíhlém, bílém krčku. Hmm. Bílém ... Dr. Seward nechává Mínu poslat pro Lucyina snoubence, američana Quincyho Morrise, tak je její stav vážný. A díky následujícím nočním návštěvám hraběte D. i přes krevní trasnfúze je horší a horší, až nakonec umírá bezprostředně po Draculově sosání. Ten je však přistižen Mínou a tajemství je prozrazeno, ačkoliv profesor Helsing leccos o Draculovi věděl (i od Reinfielda - který přišel takto o dceru, když s ní byl na tripu v Transylvánii, tak od "blouznícího" Jonathana), tak jistotu získal až po smrti Lucy. Přestože Quincy řekl řezivo ještě před její smrtí (zasnoubení se), tak nevíme jestli konal včas (do 20 minut) a jestli vůbec - kniha ani film se o tom nezmiňují.
Prof. Helsing se konečně odhodlává k činu - čte ostatním vybrané kapitoly ze skript Nemrtví pro první ročník oboru Černá umění (myslí se temná ne africká). Když je pak nalezena mrtvá holčička s prokousnutým hrdlem, je Helsingovi vše jasné - Lucy je nemrtvá. Důkazem je prázdná rakev její luxusní kryptě. Helsing, Jonathan a Quincy čekají na její návrat z dalšího výletu (před úsvitem) a učiní příslušná opatření - kůl do drdce a oddělení hlavy od trupu. Trojice nyní jde po Draculovi. Vědí už, že bedny s hlínou jsou jeho úkryty. Mína soudí, že klíčem k hraběti může být Reinfield (byl donucen hrabětem vyrvat mříže své cely a skočit z druhého patra na dlažbu) a dostává svolení promluvit s ním. Quincy, Jonathan a Seward se vloupají do sídla hraběte. Tam se rozpoutá ZLO - bouře, křik a dokonce i vycpaná zvířata jakoby ožívala. Mezitím Mínu napadá na hraběho příkaz Reinfield ve své cele. Zvířata zastaví až hrozba křížkem, který mstitelé dostali od Helsinga jako zbraň na obranu proti nemrtvím. Zároveň je zlomena dočasně i moc hraběte nad Reinfieldem a Mína je zachráněna.
Stejného večera Helsing má mozkovou příhodu a ochrne na dolní končetiny. Mína se jde bavit do opery a podle všeho i hrabě, ledaže by šel na baštu. Daří se mu obé. Hrabě však tuší, že v Londýně mu pšenka nepokvete a kupuje si lístek na loď do Varny. Quincy a Jonathan jsou posláni na hrad rodu Draculů po souši a měli by jej tam čekat a definitivně zlikvidovat. Předtím se však hrabě přichází rozloučit s profesorem a Mínou, profesor jej vyhání za cenu možného požáru ve svém sídle, když z hořících polen ustaví na podlaze (dřevěné) kříž. Quincy a Jonathan na hradě nezahálí, nekouří doutníky ani nepopíjí lahodné tokajské, ale likvidují draculovy "dcery" a znehodnocují jeho rakev (vysvěcením). Hrabě a jeho doprovod tvořený spřátelenou cikánskou tlupou se již blíží k hradu. A Quincy s Jonatanem na ně svalují z hradeb obří balvany. Doprovod se statečně rozuteče a hrabě je zlikvidován, tentokrát je použit oheň. Hořící rakev s tělem je pak pro větší zneuctění svržena z hradeb.
Tento 94 minut dlouhý film nepřináší žádné převratné triky (vlastně tam úplně chybí) a stojí především na výkonech herců, atmosféře, kompozici záběru a stoupající úrovni napětí. Závěrem je třeba vyzdvihnout soundtrack z dílny Bruna Nicolaie. Jak on musel mučit muzikanty, aby tak pěkně hráli ... Komu tento film doporučit? Především fandům steampunkových kostýmů - protože se příběh filmu odehrává ve století páry, a pak všem, kdo ve věku od 6 do 88 let a nemají lautr hovno co dělat. A hodnocení navzdory všem strašně chytrým drržitelům patentů na vkus z čsfd a imdb: 7/10!
Začátek příběhu se nijak neliší od knižní předlohy Brama Stokera (pomíjím, že film není natočen formou deníku). Londýnský skoroprávník Jonathan přijíždí za svým klientem na jeho hrad. Cestou je nesčetněkrát varován lidmi (zde zaráží fakt, že kdejaký vesničan v Rumunku 19. století umí anglicky) i podivnými úkazy - třeba když mysteriosní kočí poslaný hrabětem zahání smečku vlků - zde se projevila genialita tvůrce - místo vlků jsou použiti němečtí ovčáci a Franco se to ani nesnaží skrývat. Nabízí se otázka: je snad kočí sám hrabě? Kdo zná příběh ten ví.
Jonathan je na hradě přivítán a ubytován samotným hrabětem a pří té příležitosti si všimne, že Draculův obraz se neodráží od zrcadla, ale na nic se neptá. Klient je klient a jde spát. Další den obtěžuje hraběte nesmyslnými otázkami: proč se stěhuje do Anglie a opouští rodinné sídlo, tak krásný hrad? proč stěhování nevyřídil poštou lacněji? Později zjistí, že se stal Draculovým vězněm. Zkoumá tedy pokoj a kochá se výhledem z okna do rokle. Je napaden netopýrem. Tehdy dochází ke klasickým scénám jako je napadení 3 zplozenkyněmi ďábla, kdy se ukazuje, že hrabě není až takový hajzl - zachraňuje Jonathana a 3 bytostem z pekel (řeziva, přesně podle knižní předlohy) předhazuje místo něj plačící dítě v pytli. Dvě mouchy jednou ranou - zachraňuje Jonathana pro sebe a na hradě je konečně ticho a klid.
Jonathan se probouzí a není si jist rozdílem mezi skutečností a zlým snem. Že se něco děje zjišťuje ze dvou ranek na krku. Vylézá oknem na chatrný hradní ochoz a s nasazením života leze do komnat hraběte. Ejhle! Bedny. Ne švédské, prostě bedny. A 3+1 rakev (bez Donutila). Otevírá nejzdobnější - v ní leží hrabě. Po obsahu dalších tří se nepídí, možná tuší, že tam jsou ony tři pekelné dívky. Skokem z ochozu na přístupovou cestu utíká z hradu a my se s Jonathanem dále setkáme až při jeho probuzení ve speciální klinice Dr. Van Helsinga, kde je v péči Dr. Sewarda (hrubý rozpor s knihou). Seward v knize je vskutku psychiatrem, ale na své klinice. Van Heling pak je lékařem extra třídy a Sewardovým přítelem z Holandska. Nevadí.
Ve stejném ústavu dlí zoofágní magor Reinfield, který jako první vycítí, že "On přichází" a vyhlíží jej z okna v zahradě domu, který byl dlouho prázdný a nyní byl koupen novým majitelem. Prozradím, že majitelem je hrabě D., což by jistě poznal i nebystrý divák podle dřevěných beden. Film vynechává pasáž o mysteriosní pouti beden do Anglie, což je škoda. Konečně na scénu vstupuje Mína (Jonathanova snoubenka) a její přítelkyně Lucy. lucy je ve spánku lákána hlasem a za oknem vidíme siluetu netopýra. Ztvárnění netopýry létajího za oknem bije svým neuměteltvím do očí. V náměsíčném stavu odchází z domu a vrací se do postele v jiném stavu - malátná, apatická, s příznaky velké ztráty krve a 2 rankami na štíhlém, bílém krčku. Hmm. Bílém ... Dr. Seward nechává Mínu poslat pro Lucyina snoubence, američana Quincyho Morrise, tak je její stav vážný. A díky následujícím nočním návštěvám hraběte D. i přes krevní trasnfúze je horší a horší, až nakonec umírá bezprostředně po Draculově sosání. Ten je však přistižen Mínou a tajemství je prozrazeno, ačkoliv profesor Helsing leccos o Draculovi věděl (i od Reinfielda - který přišel takto o dceru, když s ní byl na tripu v Transylvánii, tak od "blouznícího" Jonathana), tak jistotu získal až po smrti Lucy. Přestože Quincy řekl řezivo ještě před její smrtí (zasnoubení se), tak nevíme jestli konal včas (do 20 minut) a jestli vůbec - kniha ani film se o tom nezmiňují.
Prof. Helsing se konečně odhodlává k činu - čte ostatním vybrané kapitoly ze skript Nemrtví pro první ročník oboru Černá umění (myslí se temná ne africká). Když je pak nalezena mrtvá holčička s prokousnutým hrdlem, je Helsingovi vše jasné - Lucy je nemrtvá. Důkazem je prázdná rakev její luxusní kryptě. Helsing, Jonathan a Quincy čekají na její návrat z dalšího výletu (před úsvitem) a učiní příslušná opatření - kůl do drdce a oddělení hlavy od trupu. Trojice nyní jde po Draculovi. Vědí už, že bedny s hlínou jsou jeho úkryty. Mína soudí, že klíčem k hraběti může být Reinfield (byl donucen hrabětem vyrvat mříže své cely a skočit z druhého patra na dlažbu) a dostává svolení promluvit s ním. Quincy, Jonathan a Seward se vloupají do sídla hraběte. Tam se rozpoutá ZLO - bouře, křik a dokonce i vycpaná zvířata jakoby ožívala. Mezitím Mínu napadá na hraběho příkaz Reinfield ve své cele. Zvířata zastaví až hrozba křížkem, který mstitelé dostali od Helsinga jako zbraň na obranu proti nemrtvím. Zároveň je zlomena dočasně i moc hraběte nad Reinfieldem a Mína je zachráněna.
Stejného večera Helsing má mozkovou příhodu a ochrne na dolní končetiny. Mína se jde bavit do opery a podle všeho i hrabě, ledaže by šel na baštu. Daří se mu obé. Hrabě však tuší, že v Londýně mu pšenka nepokvete a kupuje si lístek na loď do Varny. Quincy a Jonathan jsou posláni na hrad rodu Draculů po souši a měli by jej tam čekat a definitivně zlikvidovat. Předtím se však hrabě přichází rozloučit s profesorem a Mínou, profesor jej vyhání za cenu možného požáru ve svém sídle, když z hořících polen ustaví na podlaze (dřevěné) kříž. Quincy a Jonathan na hradě nezahálí, nekouří doutníky ani nepopíjí lahodné tokajské, ale likvidují draculovy "dcery" a znehodnocují jeho rakev (vysvěcením). Hrabě a jeho doprovod tvořený spřátelenou cikánskou tlupou se již blíží k hradu. A Quincy s Jonatanem na ně svalují z hradeb obří balvany. Doprovod se statečně rozuteče a hrabě je zlikvidován, tentokrát je použit oheň. Hořící rakev s tělem je pak pro větší zneuctění svržena z hradeb.
Tento 94 minut dlouhý film nepřináší žádné převratné triky (vlastně tam úplně chybí) a stojí především na výkonech herců, atmosféře, kompozici záběru a stoupající úrovni napětí. Závěrem je třeba vyzdvihnout soundtrack z dílny Bruna Nicolaie. Jak on musel mučit muzikanty, aby tak pěkně hráli ... Komu tento film doporučit? Především fandům steampunkových kostýmů - protože se příběh filmu odehrává ve století páry, a pak všem, kdo ve věku od 6 do 88 let a nemají lautr hovno co dělat. A hodnocení navzdory všem strašně chytrým drržitelům patentů na vkus z čsfd a imdb: 7/10!
Žádné komentáře:
Okomentovat