Film podle románu Antonína Zápotockého s hudbou od Ludvíka Podéště, stál za to už jen proto, že nýčko vím, kdo to byl ten Podéště, že má u nás svoji ulici. Jupí.Z války (první, světové) se vrací Toník (Josef Bek) domů a ne aby šel za svou milou, napřed jde na stranický výbor (otázky priorit), kde dostává první liskanec - socializace se v nové republice odkládá. Soudruzi socialističtí poslanci nejsou asi tak socialističtí, jak tvrdili. Za buržoasní republiku bojoval na ruské frontě? Je zhnusen. Konečně se Toník setkává s Mařkou (Vlasta Chramostová?!?) a dojde na první z mnoha erotických scén. Pár let po válce začíná být na Kladně horko, dělnictvo i rolnictvo se bouří proti starým buržoasním pořádkům. A buržousti ještě víc nasírají. Dostanou přes držku? Dostane vzápětí dělnictvo přes držku? Co se naučil Toník na výletě na sjezd Kominterny? Kroutit krky?
Film je klasické politické drama s romantickým nádechem (to byste se divili, na co se tehdy dalo sbalit babu). Ve své době jistě filmový hit roku. Nenechte si ujít Vlastu Chramostovou, později prý disidentku, jak deklamuje bolševické agitky. Člověku s takovým charakterem to holt musíte uvěřit. I já uvěřil! Inu, když se něco dělá z pravého přesvědčení...
Prostě se to vidět musí. Film je natřískaný hvězdami (Bek, Vojta, Deyl ml., Brodský, Besser, Kurandová, Willig, Beyvl, Leraus, Růžek) a i po letech je aktuální. Vzpomeňte si, jak proti doktorům vláda chtěla povolat armádu a jak chtěla odborárské předáky soudit. Teď ji jistě mrzí, že už není zákon na ochranu republiky nebo něco podobného. 8/10 jak vyšitých.
Poučení z filmu: pochopení ženské duše a citů tkví v zakoupení červeného, plyšového kanape s velkým zrcadlem.
Žádné komentáře:
Okomentovat