Aenigma (1987)

Lucio Fulci jako správný Ital nemohl nenatočit film, který by nesmrděl giallem. Však je taky s Bavou a Argentem jedním z nejvýznamnějších tvůrců v žánru. V italsko-jugoslávské (!?) koprodukci realizoval film s hrubě zavádějícím názvem Aenigma. Film jsem dlouho odkládal, v domnění, že jde o nějaké sci-fi. Chyba.

Holky z internátu si ve spolupráci s tělocvikářem vystřelí z prostoduché spolužačky Kathy, dcery šílené uklízečky Marry. Nejapný a krutý žert se zvrhne v nebezpečnou a hloupou zábavu, při které je Kathy zle zraněna a končí v komatu v nemocnici. Ve škole ji shodou okolností nahradí nová studentka Eva, která nedávno prodělala nervový kolaps. S jejím nástupem se začínají dít ve škole ošklivé příhody. Hlavně lidem, kteří si nemístně pobavili na účet Kathy. Tu někdo zemře, tam někdo zemře, ... Kathyin stav se nijak nemění, krom zvláštní aktivity v mozku, které si všimne sestra a doktor Andersson, který pečuje i o Evu, která má podle všeho rozdvojenou osobnost ...

Proč umírají ve škole lidé? Je Marry čarodějnice (vypadá na to)? Probere se Kathy z komatu? Jsou výčitky svědomí a strach podpořené touhou po pomstě nejmocnějšími emocemi?

Fulci vyrobil hororově laděné drama, které má snad všechny atributy gialla. Vizuálně i hudebně podpořený

atmosférický mysteriosní krimi příběh s patřičnou dávkou násilných scén o přijatelné stopáži (85 minut) sice nenadchne, dlouho se rozjíždí a když se zdá, že by mohl nabýt svižnějšího tempa, tak končí, ale rozhodně není zklamáním, což se o spoustě Fulciho filmech říct nedá. 6/10 

Die Kriegerin aka Bojovnice aka Combat Girls (2011)

Opět jsem se nechal nalákat názvem - Kriegerin podle vzoru Herrin. A opět jsem nebyl vyloženě zklamán.

Kriegerin - Marisa (Alina Levsin - naturalizovaná Ukrajinka!) je mladá a  uvědomělá žena se zdravě nacionálním pohledem na svět formovaným milovaným dědou, veteránem z druhé světové války, toho času ležícím v nemocnici. Marise policie sbalí milence a vůbec je chabrus na nervy. Pracuje v obchodě s matkou a odmítá obsluhovat muslimské přistěhovalce. Tak se seznámí s Rasulem a jeho bratrem, do jejichž života později zasáhne (pochcání trika trika nevyjímaje). Další členové buňky "národního odporu" jsou taky zajímaví - feťák, apatická Melanie s odebraným dítětem, 15 let stará Svenja + kupa bezmozků. Marisa přes svoje přesvědčení pomáhá Rasulovi, přirozeně tajně. Svenja to doma se zoufale nudnou matkou a věčně prudícím otčímem nemůže vydržet. Bouří se. Matka Kriegerin nechce navštívit svého umírajícího otce. Všechno se sere.

Podaří se Rasulovi dostat do Švédska za strýcem? Neodchytne ho sociálka? Usmíří se matka s dědou? Dostane drogový dealer na pamětnou? Je 600 EUR za kvér moc? Srovná Svenju otčím do latě? Začne jí hnisat její nová nenalepovací tetovačka? Podaří se utajit pomoc Rasulovi? Dostane Kriegerin růži? Podaří se Svenje napsat dobrou slohovku na téma demokracie*?

Film je další z řady filmů, které se tváří jako zasvěcená sonda do národně socialistického podzemí (Romper Stomper, Russia 88), ale nepochybně v mnohém přehání. Kdyby se příslušníci "neo-scény" chovali takhle**, tak jsou eliminováni ze společnosti velice rychle, jakkoliv se mohou zaklínat i sympatickými názory. Prostě ne nadarmo se říká: chovej se jako běloch! Těch cca 100 minut jsem se vyloženě nenudil jen díky absurdním obrazům ze života NS aktivistů, bohužel autor ukázal konec již na začátku, takže o nějakém velkém napětí se mluvit nedá. Nevím, pro jakého diváka je film určen, ale jestli měl zkultivovat chování nacionalistické mládeže, tak je to gól do vlastní branky, protože chuligánství vypadá jako docela dobrá zábava. Herecké výkony snad kromě hlavní hrdinky nestojí za zmínku, hudební doprovod je hrubě nekonzistentní, hloupé dialogy střídají chvíle geniálního prozření, na které navazuje návrat k původní hlouposti. Přemíra postav dělá z filmu chaotickou ne úplně navazující skládačku. 5/10.

* Demokracie je to nejlepší, co jsme kdy v Německu měli. Všichni jsme si rovni, není žádné dole a nahoře ... V demokracii může každý spolurozhodovat. Ty, já, ..., alkoholici, feťáci, prznitelé dětí, negři, pitomci s neukončenou základkou, lidi, které tahle země nezajímá ...
** Fascinuje mě úloha tetování u těchto individuí. Předpokládám, že většina z nich nikdy nesloužila ve vojenském ani obchodním námořnictu, klasickými kriminálníky ba ani japonskými prostitutkmi nebyla, tak proč tetování?

Ellos robaron la picha de Hitler (2006)

Hm. Vždycky jsem považoval španělštinu za jeden z nejvíce prasáckých jazyků. Takřka cokoli v ní zní jako nějaká čuňačinka. A navíc u každého druhého slova tušíte o čem je řeč. Po shlédnutí tohoto díla nadějného režiséra/herce Pedra Tembouryho mi musí dát každý za pravdu.

Turečtí dělníci objeví v Berlíně Hitlerův bunkr a v něm krom docela zachované Evy Braunové i do láku naložený Hitlerův pohlavní úd. Anžto je zachovalý, je vystaven světu v místním muzeu !umění!. Celý svět k němu vzhlíží. V ospalém turistickém letovisku Torremolinos (někde v Malaze) se o objevu dozví dr. Weissmann (průměrný Manuel Tallafé) a hlas jeho otce prof. Weissmanna v hlavě (výtečný Jesus Franco) ho ponouká k pokračování v práci na stvoření nadčlověka. Dr. Weissmann není sám, pomáhá mu Morpho (Lucio Romero) a 4 místní náckové - Pták, Pit-bul, X a Hlupák. Že to jsou pitomci na to vemte jed. Plánům otce a syna Weissmannových se do cesty staví militantní skupina feministek Sosedema (Secret Society for the Destruction of the Male) v sestavě Děložní zuřivost, Zubatá vagína, Zničující výtok, která má v rukávu tajnou zbraň - Mujer Bionicu*.

Podaří se Weissmannům vzkřísit Říši? Bude lidstvo porobeno novým Vůdcem? Podaří se Sosedemě zničit mužstvo? Najde si Pták a jeho kamarádi přátele v Německu? Co všechno jsou nerozluční přátelé udělat pro ideu? Dodělá Mujer Bionica Pit-bula?

Že se jedná o bláznivou akční komedii je snad jasné už teď. Autor se přiznává k inspiraci v klasických peckách jako jsou Bondovky, Charlieho andílci, Mission Impossible, Frankenstein, ...Zároveň film není prachsprostou parodií na žánr. Bohužel chybí překvapení na závěr. Ačkoli. Zasmál jsem se. 85 minut je tak akorát - včetně kýčovitých animací - ty spolu s dalšími "efekty" filmu spíše škodí. Ale 7/10 je pořád dost.

* Neplést s La Mujer Bu-bionicou

Visitor Q aka Bijitā Kyū (2001)

 S tvorbou Takashi Miikeho jsem se setkal poprvé více než před deseti lety a to klasikou Ichi the Killer. Pak jsem shlédl epizodu ze seriálu Masters of Horror od dotyčného, ale nijak uchvácen jsem nebyl. Nyní jsem se náhodou dostal k tomuto filmu. A nelituji. A to se svým pohrdáním žaponskou kulturou netajím.

Hned od samého začátku se divákovi servírují nechutné, leč interesantní, scény. Ta první s názvem "Už jste osouložili vlastní dceru?" je ta nejvíce obyčejná. Pak už jsou obrazy a děje už jen bizarnější a humusáčtější. Během omezeného času nahlédneme na běžný život spořádané žaponské rodinky, kterou tvoří Otec, Matka, Syn a Dcera. A Náhodný kolemjdoucí. Zdá se být katalyzátorem změn v jejich jinak až k uzoufání nudném a maloměšťácky konzervativním životě podle tradičních žaponských rodinných hodnot.

Emancipuje se Matka a stane se samostatnější v každodenním jednání nebo se stane ještě nudnější domácí puťkou? Začne se Dcera víc učit nebo se zkazí? Překoná Otec svůj stín a vymyslí konečně nějaké zajímavé a originální téma pro televizní reportáž nebo zůstane nulou? Postaví se Syn svým šikanovatelům, začne je sám šikanovat? Během něco málo přes 80 minutách filmu se to dozvíte. Za mě 7/10.

Chained Heat II aka Peklo v řetězech (1993)

Na tento slavný erotický thriller jsem narazil náhodou a není mi jasné, jak to, že až nyní po letech sledování WIP (women in prison) filmů. Ne, že by šlo o nějaký majstrštyk, ale je nabitý hvězdami, odehrává se v Československu, je natočený v Československu a režisérem není nikdo jiný než věhlasný autor podřadných erotických filmů Lloyd A. Simandl (viz též Příběhy ze života Alžběty, kněžny Čachtické). Jeho invence byla až taková, že název naznačuje pokračování žánrové klasiky z 80. let (Chained Heat), kterou se Simandl inspiroval.

Mladá americká dívka Alex přijíždí do Prahy (vlak z Frankfurtu zastavoval v té době v Dejvicích, jo?) za svou sestrou Suzanne. Netuší, že ve vlaku ji byly do tašky nastrčeny drogy a na nádraží je zatčena. Je dosouzena na 10 let a poslána do věznice Razik (?!), kde velí Magda Kassorová v podání Brigitte Nielsen (viz Rudá Sonja, Rocky IV) s pomocí kápa Rosy Schmidtové (Jana Švandová). Předhánějí se, kdo udělá větší peklo v Raziku. Alex dostává hned po příchodu sodu od Karly (Markéta Hrubešová). Najde si ale kamarádku Tinu (Lucie Benešová - skoro bych ji nepoznal). Suzanne tlačí na amerického velvyslance Goffa, aby zasáhl. Na scéně se objeví Štefan (Marek Vašut), polucista, jehož míra tolerance ke zlokouskům justice byla právě naplněna.

Dostane se Alex spravedlnosti? Zastaví Suzanne a Štefan Kassorovou a Rózu? Jak velký rozsah má justiční spiknutí? Má Simandl diváky za pitomce? Opravdu lze Avií ujet dvěma žigulíkům?

Film se bohužel zmítá na pomezí "true pure" WIP a eroťáku na Nově. Čili nic pořádného neuvidíte. Ze všech základních atributů WIP (společné sprchování, mučení, sexploitation) uvidíte jen náznaky. Skoro bych řekl, že i v tom eroťáku je víc nahoty. Simandl se však striktně drží jiných dvou atributů - hloupý příběh a debilní dialogy. Přitom začal dobře, prvních 40 minut není vyloženě špatných, ale pak to jde se sledovatelností rychle z kopce (i z toho malého kopce). Atmosféra vězení se Simandlovi taky moc povedla - běžně jsou zdobena nápisy jako WHITE POWER, National Skins a snad i Orlík.

El buque maldito aka The Ghost Galleon aka Horror of the Zombies Blind Dead 3 (1974)

Do třetice Amando de Ossorio a jeho templářští zombíci. Po Blind Dead I a Blind Dead II jsem shlédl třetí film ze slavné tetralogie.

Výrobce lodí potřebuje reklamu pro své motorové čluny a najme dvě modelky, aby fingovaly potíže na moři a nechaly se naoko zachránit s tím, že to bude pro člun dobrá reklama (dvě hloupé buchty přežily samy na moři). Když jsou pryč již několikátý den, přítelkyně jedné z nich začne hysterčit a tlačit na agentku, která ji dovede až k výrobníku. Společně se spojí s děvčaty na lodi vysílačkou. Děvčata jsou v husté mlze, je jim horko a právě připlouvá galleona ze 14. století ... Přítelkyně, agentka, výrobník a námořní meteorolog vyplouvají děvčata hledat ...

Najdou záhadnou mlhu, která v oblasti nemá co dělat? Od kdy panují v Severním moři tropické teploty? Proč je jen jedna z žen v příběhu zrzka? Kde se vzala stará loď na moři? Skrývá poklad? Staré víncko? Smrt? Kde se vzal na lodi lodní deník vyrobený ze školního sešitu? Budou děvčata zachráněna? A co meteorolog, naučí se plavat?

Změna prostředí templářům podle mě moc nesvědčí, tak nějak mi tam chybí koňové a rozbité hrady. Když pomineme, že příběh je nesmysl (záhadná mlha, jo?) a dialogy vyloženě hloupé, tak krom hudby, stylových zombie a epického závěru je to nuda, šeď a nuda. A to jsem viděl jen verzi o 85 minutách stopáže. Nechtěl bych vidět director´s cut (105 minut). 4/10

Jisatsu manyuaru aka The Suicide Manual (2003)

V Žaponsku frčí sebevraždy. Mládež je bere jako trendovou a prestižní záležitost. Televizní reportér Yuu (spíš kameraman) a kolegyně Rie pátrají po příčinách tohoto fenoménu a náhodou potkávají slečnu, která víceméně náhodou se neúčastnila sebevražedné párty, na který vystupoval oxid uhelnatý jako hlavní hvězda večera. Dívka jim půjčuje černý DVD, s poetickým názvem Manuál k sebevraždě. Hádejte, co tam asi bude. Hádejte, jak se změní život Yuua až shlédne sugestivní video ve stylu Troye McLura v podání mysteriosní Rickie, která internetový diskusní klub. Najde Yuu Rickii? Vyspí se s Rie? Najde důvod k životu? Zabije se aspoň nějak vtipně?

Osami Fukutami na 86 minutách předvádí neuvěřitelnou nudu a ta nejhorší klišé o japonských mužích (ubrečený blbeček, co otravuje okolí kecy o tom, jak jeho život nestojí za nic, ale sebevraždu ne a ne dokonat). Film je označován jako horor, ale opět je to podfuk! Mimo keců o duchu zemřelého vlastní rukou, který posedává živé nic nečekejte. Yuu je jak zpomalený film. Dokonce i když jsem si jednu pasáž pustil dvakrát rychleji, stejně se tak tak šoural po chodbě! Režisér trestuhodně nevyužil potenciálu žaponských školaček se sebvražednými manýry. Proti takovému Suicide Clubu je to slabý odvar. A to se mi suicide Club nijak zvlášť nelíbil. 1/10