sobota 13. září 2014

I tra volti della paura a.k.a. Black Sabbath a.k.a. tři tváře strachu (1963)

S dílem Maria Bavy jsem se setkal v podobě filmu Cani Arrabbiati. Nýčko po letech další výtečný kousek, ale nepředbíhejme.

Film tvoří tři hororové povídky na motivy díla Čechova, Tolstého a Maupassanta (pořadí neznám). První příběh s Michéle Mercier (jo, Angelika) o teroru prostitutky skrze zprvu anonymní telefonáty bych zařadil jako klasiku žánru zvaného "giallo", čili mix mystéria, detektivky a hororu. Hudba, zvuk, obraz, vše dokonale sladěné pro maximální atmosféru. Druhý příběh s Borisem Karloffem (!) se podobá klasičtějšímu hororu, přece jen v něm vystupuje Wurdulak. Ačkoli záběry na výstřihy vesnických děvčat jsou taky slušně propracované. Třetí příběh o chamtivosti a autosugesci je nejspíše nejděsivější a nejtemnější, co se týče atmosféry.

Příběhy mají spád (dohromady má film něco přes hodinu a půl), dialogy a zápletky nejsou úplně debilní, obrazově i zvukově se jedná o podařené dílo. Co víc si přát. 9/10

Žádné komentáře:

Okomentovat