Hana to Hebi a.k.a. Flower and Snake a.k.a. Květina a had (2004)

Náhodným brouzdáním po youtube jsem narazil na několik videí s názvem Flower and Snake někdy s podtitulkem Torture. Typické "must see". Zvlášť když se film od roku 1974, kdy byla natočena první verze podle románové předlohy, dočkal několika dalších zpracování, případně i volných pokračování.

Shizuko je profesionální tanečnice (čti: ne štětka u tyče nebo tak něco), která se vdala za ředitele firmy, který má u vroubek u jakuzy. Aby splatil dluh, prodá svou ženu na hraní panu Tashirovi uklidněn tím, že ve věku 95 let upoután na vozík tento nebude dělat velké nepřístojnoti. Omyl. Pan Tashiro provozuje zajímavý uzavřený klub, kde se odehrávají všelijaká artistická vystoupení. Shizuko ani její ochránkyni Kyoko se vývoj situace pranic nelíbí.

Dostane se Shizuko z nepříjemné situace? I s Kyoko? Co pan Tashiro, bude uspokojen výkony Shizuko? Jaký nejbizarnější kostým na sebe oblékne "Klauní muž" - moderátor dění v "cirkuse"? Nepropadne nakonec Shizuko netradičním sexuelním praktikám jako droze?

Vcelku slušně zpracovaný exploitaition kousek dle dobrých japonských tradic (asi jediné, na co jsou dobří). Bohužel delší než je nutno, 115 minut už je příliš - to ani přemíra nahoty nespraví. Nečekejte žádné opravdové humusárny, prostě nějaký ten rape, hodně hraní s provazy, nějaké to pomočování, chlápka v holčičím oblečení apod. 8/10

Antichrist a.k.a. Antikrist (2009)

V koprodukci dánsko-německo-francouzsko-švédsko-itálsko-polsko natočil Lars von Triers (viz třeba Království) mysteriosní psychologické drama tématem podobné našemu Dnu pro mou lásku s Vančurovou a Harapesen, ale ostřejší.

Prolog začíná sexem manželského páru zatímco jejich robátko nespí a dělá bugr. Zaujetí sexem naprosto přehluší dětskou chůvičku. Dokonce ani převržená otevřená láhev s alkoholem pár nezastaví. Dítě drze vprostřed noci jde ven - oknem. Matka - Charlotte Gainsbourg - se nervově zhroutí, otec - Willem Dafoe - (takto psychiatr/psycholog/prostě šarlatán) navrhuje terapii v chatě v lesní pustině. Vylíže se pár z dočasných trablů?

Pakliže máte rádi filmy, které nic nezakrývají a i vcelku humusácké věci, jež se občas dějí, dokáží zasadit do krásných obrazových výjevů (ženská samobřízka, kolenovrtství, ...) je to film pro vás. Za geniální práci s kamerou, hudbou (prolog, epilog) a zvířátky 9/10.

I tra volti della paura a.k.a. Black Sabbath a.k.a. tři tváře strachu (1963)

S dílem Maria Bavy jsem se setkal v podobě filmu Cani Arrabbiati. Nýčko po letech další výtečný kousek, ale nepředbíhejme.

Film tvoří tři hororové povídky na motivy díla Čechova, Tolstého a Maupassanta (pořadí neznám). První příběh s Michéle Mercier (jo, Angelika) o teroru prostitutky skrze zprvu anonymní telefonáty bych zařadil jako klasiku žánru zvaného "giallo", čili mix mystéria, detektivky a hororu. Hudba, zvuk, obraz, vše dokonale sladěné pro maximální atmosféru. Druhý příběh s Borisem Karloffem (!) se podobá klasičtějšímu hororu, přece jen v něm vystupuje Wurdulak. Ačkoli záběry na výstřihy vesnických děvčat jsou taky slušně propracované. Třetí příběh o chamtivosti a autosugesci je nejspíše nejděsivější a nejtemnější, co se týče atmosféry.

Příběhy mají spád (dohromady má film něco přes hodinu a půl), dialogy a zápletky nejsou úplně debilní, obrazově i zvukově se jedná o podařené dílo. Co víc si přát. 9/10