Tokugawa onna keibatsu-shi a.k.a. The Joy of Torture

Po dlouhé době zase klasická japonština - ukázka žánru zvaného ero guro (erotická groteska), kterou natočil za svého života celkem plodný Teruo Ishii. Samotný anglický název zní slibně a film sám má nadějný rozjezd - dvě či tři umělecky zpracované popravy, ale žádná hudlařina jako od košického kata Mikluša, fakt umění.

Film je složen ze tří příběhů - první je klasickým příběhem o ženské nevděčnosti, absolutním nedostatku cti a morálky a prachbídném sociálním zaopatření japonských dělníků v kamenolomech 17. století. Druhý si budu pamatovat jako klášterní tajemství (neplést s tímhle Klášterním tajemstvím). Bohužel ze všech tří mi přijde jako nejslabší - pomalý rozjezd, moc řečí a málo mučení. Třetí příběh, nazvěme ho třeba Umění musí bolet, je zase docela povedený, ačkoli scénu s obnaženými Japonkami v lázních si mohl autor odpustit.

Připravte se na vizuální a duševní podívanou - kostýmy, zbytečné násilí, ironické zvraty a skromnou porci moralizování. Zpětně si ani nevybavím, jestli má film hudební doprovod, který stojí za řeč, asi jsem se opravdu soustředil jen na dívání se. Atmosféru to má celkem nepříjemnou a protože nechybí ani obligátní japonský muž plačící a utíkající před ženou, tak za těch 85 minut ukrutné legrace 7/10.

Nekromantik (1987)

Dnes se podíváme na perlu německé kinematografie z produkce Manfreda O. Jelinskeho v režii Jorga Buttgereita, o kterém jsem zde již psal v souvislosti s tímto kouskem: Schramm.

Film začíná dobře: scénou s močící ženou a automobilovou nehodou. Na scénu vstupuje hlavní hrdina Rob v podání výtečného Daktari Lorenze, který pracuje v úklidové četě. Pořídí si malý suvenýr. A následuje další vyměšovací scéna. Běží osmá minuta filmu a vězte, že Buttgereit ještě přitvrdí. Hrdina se doma kochá svou sbírkou a ne jen tak ledajakou. Že by právě na ni sbalil svou přítelkyni Betty? Rob při práci získá unikátní možnost pořídit si přítele, a využije jí a naservíruje přítele Betty přímo do postele. Betty má radost větší než ze 100 růží v zimě. Přirozeně následuje německá trojka.

Jak dopadne tento netradiční partnerský trojúhelník? Dá Betty přednost příteli před Robem? Jak vybruslí Rob z trablů v práci? Bude kočička dostatečnou náplastí Robovi na všechny bolístky?

Tento geniální snímek by si neměl nechat ujít nikdo, kdo má rád německý smysl pro humor a líbily se mu třeba tituly jako Holky to chtějí taky, Kalhoty v pozoru nebo Gummo, které zcela jistě čerpají inspiraci v tomto majstrštyku, ale přece jen jsou slabým odvarem této kultovní komedie s prvky psychologického dramatu. Buttgereit, Franz Rodenkirchen, Jelinsky a Lorenz předvádí na skromné ploše 74 minut to, o čem se ti nejodvážnější žertem baví, ale čím někteří Němci žijí. Atmosféra hustá tak, že by se ani nožem od Horsta Fuchse nedala krájet, je krom geniální kamery umocněna excelentním hudebním doprovodem z dílny pánů jako jsou John Boy Walton, Hermann Kopp a Daktari Lorenz. Za mě 9.5 z 10. Víc ne, protože naivně doufám, že ještě někdy uzřím něco lepšího.

P.S. Ve filmu se objeví i božská Monika M.!