Příběh románu Frankenstein neboli moderní Prométheus (Frankenstein; or, The Modern Prometheus) napsaný Mary Shelley by měl znát každý, kdo měl český jazyk na střední škole. Jeho prvním z řady filmových zpracování je snímek Jamese Whalea. Ze záhadného důvodu v titulcích filmu je jako autor románové předlohy uveden Percy B. Shelley (manžel Mary S.). Je to zároveň první z řady filmů s Borisem Karloffem, kde se objevuje jako Frankensteinovo monstrum.Jak moc se film odlišuje od knihy nechť každý posoudí sám. Dílo je klasikou žánru zvaný horror, ale je otázkou zda zaslouženě. Možná nejstrašidelnější část filmu je úvodní varování před strašidelným příběhem. Dialogy postav jsou kýčovité a vesměs směšné. Výkony herců jsou na zvukový film přinejlepším průměrné, výjimku tvoří Boris Karloff, jak moc mu ovšem pomáhá maska nedokážu posoudit. Postava Henryho Frankensteina (tvůrce monstra) ničím neevokuje šílenství, do kterého se zvrtly jeho vědecké ambice, jak se polovinu filmu snaží diváky přesvědčit jeho okolí. Trochu uvěřitelnou postavou je pak jeho otec baron Frankenstein, který filmu dodává špetku humoru (záměrně), větší část tam dodal autor scénáře neúmyslně. Nejsměšnější je pak legendární scéna, kdy se Monstrum setkává s děvčátkem u jezera. Nejprve do něj hází kvítky a Monstrum je evidentně rozradostněné, když dojdou, vrhá tam první věc, kterou má po ruce - děvčátko. Placák.
Filmu chybí hudební doprovod, exteriéry točené v ateliérových kulisách jsou ucházející, ale s kulisami filmů Karla Zemana nejde srovnávat. Nadbytek scén zaobírajících se psychickým stavem Henryho a naopak nedostatek scén, kde se opravdu něco děje a nekecá se je další vadou filmu. Možná, že v době svého vzniku mohl být zajímavý, ale určitě je spousta i méně známých hororů z té doby, které tento film strčí hravě do kapsy. 4/10
Žádné komentáře:
Okomentovat