Záliba v amatérských hororech mě po nějakých těch kraťasech jako je Bílá krev 2, Chodba smrti nebo Hrůza z brdských lesů, z nichž obzvláště ten poslední je vskutku slušným počinem, přivedla k filmu Kirilla Chrestinina Psychóza, který je prý inspirován pravými událostmi někde v Saratovské oblasti dnešního Ruska.
Aljošova vesničanská babička umřela a zůstalo po ní dědictví v podobě domu na vsi. Žádná chatrč, ale slušný domek. Aljoša není první na řadě dědit, ale postupně došla řada i na něj - o dům nikdo nestál, protože se v něm nikomu nelíbilo. Aljošův strýc jej dopisem varuje před prokletím, které je spojeno s domem v podobě dávno mrtvé babičky, která měla být čarodějnicí. Aljoša jako pravý geroj naláká na příjemný prodloužený víkend svoji holku a její sestru.
Pobryndá strýčkův dopis čajem ve vlaku? Podaří se trojici strávit tři dny a tři noci v domě hrůzy? Dojde na trojku Aljoši, Leny a jeho sestry? Vyplatí se Leně být línou lemrou? Kým byla doopravdy babička? Proč Aljošova matka vypadá mladší než on? Kdo páchal anglické titulky s tolika chybami?
Chrestinin v hlavní roli zároveň režíroval podle svého scénáře sebou samým produkovaný film. Jak se dnes říká: dobře on! Film je amatérský, ale tím dobrým způsobem: nemám peníze, možnosti, ale snažím se a nepáchám 10-15 minut dlouhé hovadiny 3x do roka, ale když už tak už. Výsledkem je 85 minut velice atmosférické zábavy s příjemnou hudbou evokující klasické horory 50.-70. let minulého století. Hudbu složil samozřejmě Chrestinin. Škoda je anglických titulků, resp. ne úplně přesného překladu. Škoda, že autor neodolal použít jeden jediný gore efekt v závěru. Vzhledem k tomu, jak laciný byl, tak těch efektů bylo moc. 8/10
Žádné komentáře:
Okomentovat