Obecně mám nedůvěru k současným remakům klasik (Plivu na tvůj hrob od Meira Zarchiho z roku 1978), ale překonal jsem odpor a shlédl tu "novotu".
Mladá spisovatelka Jennifer (Sarah Butler) hledá inspiraci v nové knize v lesní samotě. Cestou zabloudí, zastaví se u benzínové pumpy a udělá vcelku mocný dojem na obsluhu pumpy (čtyři nudící se nadržení dobytci). Nuda, jó to vadí... Když se retardovaný Matthew (Chad Linberg) pochlubí, že za opravu záchodu dostal místo peněz pusu, rozhodne se Johnny (Jeff Branson), že dokáže přátelům, jak mu sama skočí do náruče. Noční návštěva neprobíhá dvakrát idylicky - Andy si hraje se sirkami, Stanley furt natáčí kdejakou volovinu a Jennifer není vidinou jakéhokoli styku s mládenci dvakrát nadšená, načež se jí podaří utéct z domu. Má štěstí a ráno v lese potká šerifa (Andrew Howard). Ten když uvidí, že Jennifer má v chatě chlastu neúrekom a navíc kouřila marihuanu, povolá posily... staré známé od pumpy.
Vyvázne Jennifer z ošemetné situace bez ztráty kytičky? Pomůže Mattovi od panictví? Dočká se šerif zasloužené odměny za tvrdou dřinu? Ocení někdo dokumentaristické sklony Stanleyho? Nerozcuchá vítr Andymu vlasy?
Film s jistou dávkou humoru popisuje extrémní případ nezvládnutých emocí a typicky italskou reakci na nestandardní situaci. Ve srovnání s originálem si nemohu pomoci, ale zdá se mi film měkký. Ne že by revanš nebyl dostatečně tvrdý, ale vyobrazení mohlo být naturálnější. To samé platí pro úvodní exploitation část. Není to vyloženě průser, ale taky žádná paráda. 6/10
